IFRS 13

Po mnoha letech netrpeliveho vyckavani se priznivci realne hodnoty konecne dockali.V pulce kvetna IFRS prestal o “fair value” jen mluvit a konecne upresnil, co se pod timto (pro mnoho lidi zahadnym) pojmem skutecne skryva.A mnoho lidi se tohoto dne skutecne obavalo.Kdyz se pred rokem objevil prvni navrh, byl v podstate jen prevzaty FAS 157 (az na to, ze se misto americkeho “z” ve slovech jako amortize objevovalo britske “s”).V duchu se proto lide zacali psychicky pripravovat na den, kdy budou muset vychazet z hypotetickych transakci mezi perspektivnimi ucastniky trhu, ci zvazovat vlastni predpoklady o predpokladech jinych ucastniku trhu, ale pouze tech ucastniku, kteri by sami vychazeli z rozumnych predpokladu o tom, jaky bude predpokladany budouci vyvoj, a tyto predpoklady plne zohlednili pri tvorbe vlastnich predpokladu, na zaklade kterych by pak sami odhadovali skutecny vyvoj budoucich hodnot.Kdyz finalni text IFRS 13 vsak konecne otevreli, misto kryptickych polemik o podstate byti ci nebyti hodnoty (za ktere by se nemusel stydet ani stredoveky mnich), cetli text, ktery (prestoze se jedna o narocnou ucetni oblast) je jasny, srozumitelny a popisuje postup (ktery se behem poslednich pet let osvedcil) zpusobem srozumitelny pro kohokoliv (pokud ma zaklady ekonomiky ci financni znalosti), nikoli pouze pro zasvecene.Stejne jako ASC 820 (ktery nahradil stary FAS 157 stejnym srozumitelnym textem), IFRS 13 upravuje tri urovne realne hodnoty:1. trzni cena (na “aktivnim” trhu)2. objektivni hodnota (cena na trhu, ktery neni “aktivni”, nebo hodnota, ktera se vypocita na zaklade cen pozorovatelnych ci overitelnych na trhu)3. subjektivni hodnota (hodnota, ktera se vypocita na zaklade jinych vstupu nez jsou ceny na trhu).Stanovuje jejich prioritu a poskytuje (celkem) prakticke aplikovatelne instrukce (vcetne prikladu) jak postupovat v praxi.Prestoze se jedna o zasadni prulom v metodice ocenovani (nejen financnich nastroju, ale take majetku jako jsou zasoby, stroje, patenty ci obchodni znacky, nebo zavazky jako vlastni dluhopisy ci pujcky od bank), nejvetsi prinos IFRS 13 pravdepodobne bude neco, co se na prvni pohled mozna zda byt vedlejsim ucinkem.Podle IFRS 13, zaklad pro ocenovani uz nebude “transakce na delku paze” neboli arm’s length transaction (prestoze se nejakou dobu jeste bude aplikovat na leasing).Novy zaklad bude “radne uzavrena transakce mezi ucastniky trhu” neboli orderly transaction between market participants.Proc je toto dulezite?Prestoze se stale bude jednat o smenu mezi nespriznenymi stranami, jednajici bez natlaku s dostatkem informaci a prostredku, bude se jednat o definici, ktera nevychazi ze zakona, ale z ucetnich pravidel. IFRS 13 proto odstranuje dalsi oblast, kde skutecna ekonomicka povaha veci mohla byt ovlivnena zakonem ci politickymi zajmy.Samozrejme, samotny pojem “transakce na delku paze” za nic nemuze. Problem je v tom, ze tento pojem se bezne objevuje jak v zakonech (ci zvykovem pravu tech zemi, ktere ho aplikuji), tak i v mezinarodnich umluvach a podobnych upravach.Z toho vyplyva, ze pojem “transakce na delku paze” tak, jak ho chape napriklad OECD, muze spis znamenat hodnotu, ktera optimalizuje vysi transferove ceny, nez hodnotu, ktera zachycuje skutecnou ekonomickou povahu veci.Protoza zadna legislativni uprava (zatim) pojem “radne uzavrena transakce mezi ucastniky trhu” nepouziva, pri aplikaci IFRS si firma muze byt jista, ze ma pravo postupovat tak, jak ji prikazuje skutecna ekonomicka povaha veci, nikoli pouze zakon ci regulace.