Pane Mládek, velmi si vážím Vašich názorů, jsou nejlepší ze všech, které jsem kde nalezla. Proto by mne velmi zajímalo, co říkáte tomu, že externí ( nebo také informační, zpravodajské) a interní (neboli manažerské) účetnictví mají jeden základ, a to je nákladové účetnictví a kalkulace. Proto si myslím, že u většiny českých průmyslových podniků je základem implementace zvládnout IAS 2 – Zásoby, speciálně průběh zásob výrobním procesem, a to většinou při použití alternativní metody oceňování metodou „Standardních nákladů“. Zde se přímo nabízí povinné zavedení účelové výsledovky. Vy jste ve svém článku Sbližování standardů rok 2003 napsal : „ Rolí GAAP není poskytovat informace ani státu ( to je role daňového účetnictví)“, s tím souhlasím,“ ani vedení (to je role manažerského účetnictví ), s tím u IFRS rozhodně nesouhlasím. Doporučuji Vám k přečtení knížku Horváth & Partners „NOVÁ KONCEPCE CONTROLLINGU“ z edice Poradce Controllingu, kapitolu 4.2.3 Jaké šance nabízí integrace účetnictví. Píše se tam, že „právě přizpůsobení mezinárodním normám vede ke sbližování interního a externího účetnictví v Německu . Funkce informační a funkce podpory rozhodování získávají v externím účetnictví větší význam, pokud jsou v externím i interním účetnictví sledovány stejné cíle. Nové zásady účetnictví se projevují neobyčejně pozitivně“ . Potud citát.Popravdě řečeno, pokud by se zavádění IFRS nedalo propojit se zlepšením manažerského řízení, pak by to akcionářům možná přineslo nějaký informační efekt, ale ten hlavní efekt, to je zvýšení zisků a dividend, by zůstal v nedohlednu.
Re: US GAAP/IFRS a manažerské účetnictví
Zaprvé, oblast výroby (neboli „zásob“ jak jí nazývá IAS 2) je tradičně oblast kde existuje velmi silná vazba mezi finančním a manažerským účetnictví. Například na stránce 77 ve své nové knize píšu „V praxi se účetnictví pro zásoby (často známé pod názvem costing nebo cost accounting) nepovažuje za oblast, kterou řeší finanční účetnictví, ale manažerské. Proto se, na rozdíl od jiných účetních oblastí, ani US GAAP, ani IFRS touto problematikou příliš nezatěžují.“
Důvodem je že úkol IFRS je správně vyjádřit skutečné reprodukční náklady vyrobených výrobků (nebo poskytnutích služeb). Protože firmy tito náklady běžně sledují v kontextu manažerského účetnictví (jehož asi nejdůležitější úkol je právě ocenění výroby), finanční účetnictví je často sestavuje na základě výstupů z manažerského (ale pouze v této oblasti, v jiných účetních oblastí ta vazba je mnohem slabší nebo neexistuje vůbec).
Jediný požadavek který finanční standardy mají, že se musí vykazovat úplné náklady (včetně fixních a variabilních nepřímých nákladů). Protože některý firmy své manažerské staví pouze na bázi přímých (přímí mzdy a přímí materiál), zavedení IFRS jednoznačně přinese výrazní vylepšení vnitropodnikové evidence (protože firmy donutí minimálně sledovat náklady, který, mnoho z nich, momentálně ignorují).
Dále, protože IAS 2 celkem přísně upravuje náklady, který se smí (a především nesmí) zahrnout do ceny výrobku (například nadměrní zmetky nebo odpisy odstaveného výrobního zařízení), znovu (ale pouze u těch firem který se momentálně k sledování výrobních nákladů staví laxně) přinese výrazní vylepšení.
Nakonec, i požadavek používat „normální kapacitu“ donutí mnoho firem ke pečlivému sledování skutečných výrobních nákladů (obzvláště i těch firem objem výroby kolísá).
Z toho vyplívá, že se závěry Horváth souhlasím (knihu jsem nečetl protože číst český mně stále dělá potíže a tak čtu primárně anglicko psaní materiál). Zavedení IFRS skutečně povede k zlepšení vnitropodnikového účetnictví (a zároveň jeho sblížení k pravidly IFRS).
Co se standardních cen a účelové výsledovky týče, musím přiznat, že jsem ne úplně pochopil to, co Jste napsala. Já jsem se sice se standardními cenami nikdy ve své kariéře nesetkal, ale hovořil jsem z vícera lidmi na toto téma. Z konverzací vyplívá, že standardní ceny jsou možné pouze používat, ale pokud se sestavuje druhová (nikoli účelová) výsledovka.
Toto moje domnění také posiluje skutečnost že IFRS se o této „alternativní“ metodě (IAS 2, odst. 21) zmiňují (i když ale klade určité požadavky) zatím co US GAAP ne. Z toho vyplívá, že IFRS to považují za alternativu ale pouze, protože (zatím) firmám umožňují sestavovat druhovou výsledovku. US GAAP vyžaduje pouze účelovou a tak z touto variantou nepočítá.
Ale znovu, protože se metodu standardních cen nemám žádné osobní zkušenosti, může se mýlit.
Re: Re: US GAAP/IFRS a manažerské účetnictví
Moc bych si vážila toho, kdyby jste mohl odpovědět, co by jste z hlediska svých zkušeností s US GAAP poradil k účtování nedokončené výroby podniku, který chce přejít v rámci IFRS na účelovou výsledovku, a který v rámci plánu na každý rok ověřuje a mění na současné podmínky nákladové standardní ceny u cca 900 kalkulačních položek , z kterých se pak skládají zakázky podle přání zákazníka. Od suroviny k hotovému výrobku je ve výrobě cca 6 -10 fází, a výrobní proces trvá podle náročnosti zakázky od 2 do 4 týdnů. Výrobní proces probíhá plynule v jednom uceleném provozu a jeho poslední fází je balení v expedici. Náklady na obaly, kartony a palety jsou materiální, činí cca 7 - 9 % z nákladové ceny Mimo to se v expedici vynakládají přímé dělnické a režijní mzdy a další režijní náklady, související s prostorem expedice a s používanými nástroji. Patří dle US GAAP a dle IFRS náklady expedice do odbytových nákladů, nebo jsou to ještě variabilní výrobní náklady ?
Re: Re: Re: US GAAP/IFRS a manažerské účetnictví
Vaše druhá je už příliš specifická a na ní také nejsem schopen odpovědět (protože moje odpověď by mohla být zavádějící pro ostatní čtenáře této skupiny) aniž bych měl podstatně víc informaci ohledně toho jak přesně Váš podnik momentálně postupuje.
Proto bych Vám doporučil se zúčastnit školení, který na tuto téma pořádám nebo si domluvit setkání, kde bychom si mohly o těchto věcech podrobně popovídat.