Publikace

V této sekci najdete úplně znění publikací.

Účastnící školení mohou zažádat o odpuštění členského poplatku.

Postupy účtování podle IFRS

Na rozdíl od většiny národních účetních standardů IFRS žádné konkrétní účetní postupy nenařizuje (ani nedoporučuje). Proto lidem zvyklým na vzorovou účtovou osnovu, postupy účtování a standardní výkazy způsobuje chybějící specifičnost nemalé potíže.

Cílem této publikace je poskytnout příklady účetních postupů pro běžné situace (transakce a události), se kterými se účetní během své každodenní praxe setkávají.

Jelikož IFRS je systém založený na zásadách, neexistuje pouze jeden správný způsob, jak při aplikaci IFRS postupovat. Tuto publikaci tedy nemá být považována za vzor či účetní kuchařku, nýbrž za příklad toho, jak by se při zachycení účetní události mělo postupovat, aby se splnily požadavky IFRS. Pokud se jakákoliv firma rozhodne používat odlišný postup, má na tento vlastní úsudek plné právo. Jediné kritérium, podle kterého se bude posuzovat kvalita její práce, je, zda výsledná zpráva věrně a pravdivě prezentuje její skutečnou finanční pozici a změny v této pozici.

Vzhledem k tomu, že tato publikace je zaměřená na příklady, autor čtenářům naléhavě doporučuje, aby před tím, než ji začnou číst, si nastudovali veškeré standardy, interpretace a související instrukce vydané IASB, a/nebo aby se zúčastnili školení, které vykládá a vysvětluje jednotlivé standardy či obecné požadavky IFRS. Teprve poté budou totiž připraveni používat tuto knihu v praxi.

Světové účetnictví, třetí vydání 

V době prvního a druhého vydání této knihy se pouze o jednom účetním systému mohlo právem tvrdit, že byl „světový“. Tento systém byl US GAAP. Svět se však mění. Na světovou scénu vstupuje další systém, který si zaslouží takovéto oslovení: IFRS.

Od 1.1.2005 se IFRS nestává pouze novým evropským (a potažmo českým) účetním systémem. Stává se novým systémem také v zemích jako Austrálie, Bahamy, Costa Rica, Ecuador, Kuvajt, Papua Nová Guinea, Jižní Afrika, Tádžikistán, Trinidad a Tobago, Zimbabwe, a další.

Protože tato publikace se především snaží být prakticky aplikovatelná, nastal čas na její rozšíření. Světové účetnictví III se proto nevěnuje pouze US GAAP, ale také IFRS.

• Úvod do problematiky
• Rozvaha
• Rozvaha - příklady
• Rozvaha - krátkodobý majetek: peníze a krátkodobé investice
• Rozvaha - krátkodobý majetek: krátkodobé investice
• Rozvaha - krátkodobý majetek: půjčky a pohledávky
• Rozvaha - krátkodobý majetek: opravná položka k nedobytným pohledávkám
• Rozvaha - krátkodobý majetek: zásoby
• Rozvaha - krátkodobý majetek: časové rozlišení
• Rozvaha - dlouhodobý majetek
• Rozvaha - dlouhodobý majetek: hmotný majetek (pozemky, stavby a zařízení)
• Rozvaha - dlouhodobý majetek: znehodnocení (impairment)
• Rozvaha - dlouhodobý majetek: nepeněžní transakce)
• Rozvaha - nehmotný majetek
• Rozvaha - leasing
• Rozvaha - závazky a vlastní kapitál: závazky
• Rozvaha - závazky a vlastní kapitál: rezervy
• Rozvaha - závazky a vlastní kapitál: vlastní kapitál
• Výsledovka

Světové účetnictví, druhé vydání 

Nejprve k názvu „Světové účetnictví“. Pojmenoval jsem takto první vydání této knihy z jednoho praktického důvodu. US GAAP (neboli americké všeobecně uznávané účetní zásady) je – de facto – jediný účetní systém na světě, který je tak rozšířený, že by se dal považovat za skutečně světový účetní systém. Jistě někteří z Vás budou namítat, že IAS (neboli mezinárodní účetní standardy) jsou tím pravým světovým účetním systémem.

Na tuto námitku odpovídám, že IAS sice má za cíl stát se světovým účetním systémem, ale dosud se k tomuto cíli nedopracoval. Jak mohu toto tak kategoricky tvrdit? Jednoduše. IAS není dosud akceptován všemi burzami světa. Na příklad, pokud chce firma emitovat své cenné papíry na otevřeném trhu v USA, musí své výkazy buď vykázat podle pravidel US GAAP, nebo je musí doplnit srovnávací tabulkou, která vysvětluje rozdíly mezi tím, jak jsou prezentovány, a jak by vypadaly, pokud by byly připravené podle US GAAP.

Tudíž, protože IAS nejsou akceptovatelné na celém světě, nemohou být světovým účetním systémem.

Všechny burzy světa sice také neakceptují US GAAP, ale to není podstatné. US GAAP je akceptován na burze v USA, a tato burza je zlatý standard světa. Protože získat investory je jediný rozumný důvod, proč používat jakýkoli finanční účetní systém, a protože většina těchto investorů nakupuje na americkém kapitálovém trhu, US GAAP je jediný finanční účetní systém, kterým se většina firem po celém světě musí zabývat.

Uvědomuji si, že – z pohledu Evropana – je tento koncept poněkud zvláštní. V Evropě firmy nepoužívají ten či onen účetní systém proto, že chtějí, ale proto, že (ze zákona) musí. US GAAP však není povinný (ze zákona). Firmy používají US GAAP ne proto, že jim to nařídil stát, ale proto,že se samy rozhodly, že to pro ně bude výhodné.

Jinak řečeno, firmy obvykle potřebují peníze, aby byly schopné provozovat své obchodní činnosti. Tyto peníze mohou získat od svých vlastníků. Často se však stává, že tento zdroj peněz je nedostačující, a tak je nutné získat cizí zdroje.

V případě, že firma a poskytovatel těchto zdrojů jsou schopní se domluvit na podmínkách, které nevyžadují od firmy, aby vedla své účetnictví podle pravidel US GAAP, tak US GAAP používat nemusí. Pouze pokud poskytovatel zdrojů chce od firmy finanční informace připravené podle US GAAP, tak je firma povinná US GAAP používat.

Podle zákonů v USA je však toto ryze soukromá záležitost. Důvod je, že stát je přesvědčen, že firma a poskytovatel zdrojů jsou svéprávné osoby, které jsou schopné se domluvit tak, aby obě strany byly spokojené. Americká vláda proto nepovažuje za nutné vyžadovat od firem, aby používaly US GAAP, a tak povinnost používat US GAAP nevyplývá ze žádného zákona.

K tomuto všeobecnému pravidlu je však jedna výjimka. Pokud poskytovatel zdrojů je člen široké veřejnosti (nebo-li běžný občan), stát považuje za nutné zasáhnout tak, aby ochránil jeho zájmy. Z tohoto důvodu americká Komise pro cenné papíry vyžaduje od firem, aby předložily finanční správu připravenou podle US GAAP, než udělí povolení emitovat cenné papíry, které se budou prodávat široké veřejnosti, a aby dál pravidelně veřejnosti poskytovaly finanční správy připravené podle US GAAP.

Z tohoto vyplývá, že pokud nějaká firma nechce používat US GAAP, tak nemusí, protože nikde není napsáno, že firmy musí své cenné papíry prodávat americké veřejnosti.

Krátké slovo o obsahu této knihy

Tato kniha se nedá považovat za učebnici US GAAP. Autor této knihy předpokládá, že její čtenáři už znají základy účetnictví, a tak je nevysvětluje. Tím se myslí, že nevysvětluje účetnictví jako takové, a tak že nebude použitelná pro člověka, který nezná alespoň české účetnictví.

Tato kniha se také věnuje pouze těm oblastem US GAAP, které se liší od českého účetnictví. To znamená, že pokud nějaký účetní postup je stejný v obou systémech, tak se to vysloveně řekne a postup se jednoduše nepopisuje.

Tato kniha se také nevěnuje těm oblastem US GAAP, které všeobecně nezajímají průměrného českého účetní. To znamená, že se zde na příklad nepopisuje účetní postup pro zaměstnanecké penze nebo kompenzaci formou opce na akcie. Důvod je, že (i když tyto oblasti jsou důležité) existují podstatné rozdíly v zákonech nebo obchodních zvyklostech, které způsobují to, že pravidla US GAAP pro tyto oblasti nejsou v České republice všeobecně aplikovatelná.

Na konec (v zájmu stručnosti) se tato kniha nevěnuje pravidlům specifických průmyslových odvětví. Zde tak nenajdete popis pravidel, která musí používat na příklad banky a pojišťovny, těžební společnosti nebo filmový průmysl.

Z těchto omezení samozřejmě vyplývá, že někteří čtenáři budou mít otázky, na které zde nenajdou odpověď. Tito čtenáři mohou využít možnosti, které jim poskytuje internet a se svými dotazy se obrátit přímo na autora této knihy.

Co se struktury týče, tato kniha je rozdělena do čtyř hlavních částí:

1. Úvod do problematiky
2. Rozvaha
3. Výsledovka
4. Doplňující diskuse

Čtenáři prvního vydání si všimnou, že toto uspořádání se podstatně liší od uspořádání prvního vydání. V prvním vydání byl uveden přehled všech témat a pouze vybraná témata byla probraná podrobně.

V tomto vydání jsou všechna uvedená témata probraná podrobně.

Je však důležité, abych zdůraznil, že jsou probraná podrobně, a ne vyčerpávajícím způsobem.

Důvodem je, že tato kniha odráží kontext, ve kterém je psaná. Před několika lety v Čechách většina lidí ani nevěděla, co to US GAAP je, a tak byl nutný přehled. I v té době byli takoví, kteří potřebovali vědět, jak se aplikuje, ale pouze v omezeném počtu oblastí.

Dnes firmy pokročily, a tak je nutné rozšířit počet oblastí, kterým se kniha bude věnovat.

Na druhé straně, protože toto téma je stále relativně nové pro mnoho čtenářů, je nutné zachovat přehlednost. Při psaní tohoto vydání jsem se snažil (někdy víc, někdy míň úspěšně) tyto dvě poněkud protichůdné potřeby vyvážit.

Krátké slovo o struktuře této knihy

Abych ulehčil práci čtenářům, kteří se musí vyznat (často poprvé) nejenom v cizím účetním systému, ale také v cizím jazyku, zvolil jsem následující strukturu, která se mi osvědčila během přednášek.

Každé nové téma označuji takovouto úvodní řádkou:

Rozvaha / běžná aktiva / peníze / krátkodobé investice / obchodovatelné cenné papíry
The balance sheet / current assets / cash / short-term investment / marketable securities

Tato řádka Vám říká, že toto téma je součástí diskuse o krátkodobých investicích, které je součástí diskuse o penzích, atd.

Obvykle toto také znamená, že pokud byste vykazovali obchodovatelné cenné papíry, tak by jste je mohli považovat za subkategorii krátkodobých investic. Bohužel struktura US GAAP není tak rigidní, aby toto bylo všeobecné pravidlo.

Například, pokud by firma neměla žádné krátkodobé investice kromě obchodovatelných cenných papírů, ale měla by podstatné množství těchto cenných papírů, tak by je musela vykázat jako samostatnou položku vedle peněz (nemohla by je do peněz zahrnout).

Jsou také situace, kde je vhodné mluvit o určitém tématu, i když se zdá, že se o něm mluví na špatném místě. Například u diskuse časového rozlišení se najednou hovoří o všech čtyřech typech časového rozlišení, i když se tato diskuse uvádí v rámci širší diskuse o běžných aktivech. Při konečném sestavování finančních výkazů podle US GAAP je tak vždy nutné používat vlastní úsudek, který je založený na porozumění problematiky.

Používání cizích slov

Nezapomeňte, že US GAAP je účetní systém USA. Nemíní -- jako IAS -- být účetním systémem celého světa (to, že je – de facto – účetním systémem celého světa, tento fakt nemění). To znamená, že je v angličtině, a že bez alespoň základní znalosti anglického jazyka se US GAAP nedá provozovat.

Na tuto situaci jsem reagoval tak, že všechna témata a všechny důležité výrazy uvádím jak v angličtině, tak v češtině.

Příklady

Autor této publikace používá příklady, kde často jmenuje zúčastněné firmy. Tyto příklady jsou brané z veřejných zdrojů (viz: bibliography) a autor v těchto příkladech neprozrazuje žádnou informaci, která by se dala považovat za důvěrnou.

Autor této publikace (ve dni jejího vydání) nevlastní přímo žádné cenné papíry žádné firmy, která je v této publikaci jmenovaná.

Autor této publikace nedoporučuje koupi, držení nebo prodej žádného cenného papíru žádné firmy, která je v této publikaci jmenovaná.

Autor této publikace také používá příklady získané z jeho praxe. Všechny firmy, kterých se tyto příklady týkají, daly autorovi svůj souhlas, aby tyto příklady byly v této knize použité, s podmínkou, že firmy nebudou jmenovány, a že autor upraví příklady tak, aby informace získaná autorem zůstala důvěrná.

Upozornění

Autor této publikace vysloveně prohlašuje, že tato publikace má pouze informativní charakter, a že tato publikace není autoritativní zdroj US GAAP.

Podle Auditing Standards Board účetní profesionál se může odvolávat pouze na autoritativní zdroj, aby odůvodnil své rozhodnutí, jak postupovat podle pravidel US GAAP.

Účetní profesionál se tak v žádném případě nemůže odvolávat na informaci získanou z této publikace, aby obhájil jakýkoliv účetní postup, který zvolí k použití.

Finanční nástroje: IAS 32 a 39

Mezinárodní účetní standard 32

Finanční nástroje: zveřejňování a prezentace byl schválen v březnu 1995. V letech 1998 a 2000 byl upraven z důvodu přijetí IAS 39 - Finanční nástroje: účtování a oceňování[1].

Ke standardu se vztahují tyto SIC:

• SIC 5 - Klasifikace finančních nástrojů - ustanovení o podmíněném vypořádání
• SIC 16 - Základní kapitál - zpětně nabyté kapitálové nástroje (vlastní akcie)
• SIC 17 - Základní kapitál - náklady na transakce s vlastním kapitálem

Mezinárodní účetní standard 39

Finanční nástroje: účtování a oceňování byl přijat v prosinci 1998. Vstoupil v platnost pro účetní závěrky pokrývající období začínající 1. ledna 2001 nebo později.

Ke standardu se vztahuje tato SIC:

• SIC 33 - Konsolidace a ekvivalenční metoda - potenciální volební práva a alokace podílu na rozhodování

Dále je součástí textu Mezinárodních účetních standardů zhruba 300 stran, týkajících se implementace Standardu 39.