Dobrý den, v rubrice IFRS vs.NS je si četla váš příspěvěk (ze dne 16. 2. 07) ohledně nekonzistentnosti vedlejších nákladů IFRS a ČR. Chtěla bych se zeptat, jestli vedlejší náklady, které označujete jako nekonzistentní s IFRS platí i u US GAAP. Konkrétně se mi jedná o položku zpracování projektové dokumentace pro stavební povolení. Píši bakalářskou práci o porovnání českého účetnictví, IFRS a US GAAP v oblasti DHM. Mám reálné údaje z praxe a pokouším se ukázat, jak by vypadalo účetní zachycení dle mezinárodních systémů (resp. jen US GAAP a IFRS) v porovnání s českým účetnictvím.Ráda bych se vás zeptala ještě na jednu věc. Ve firmě se nachází majetek (jedná se o lis), který má jednu výraznou komponentu (agregát) - tvoří asi 20 % hodnoty majetku, životnost asi 6 let (sleduji ji a odpisuji odděleně, tedy uvažuji o majetku jako o dvou komponentách), u majetku jako celku se uvažuje užití 12 let. Lis byl pořízen v r. 2001 a v roce 2005 bylo na něm provedeno TZ. Nevím, jestli TZ mám zahrnout k celé hodnotě majetku nebo jen k hlavní části (bez agregátu). Zdá se totiž, že TZ na funkci agregátu nemá žádný vliv.Předem děkuji za odpověď
Re: Vedlejší náklady; komponenty
K Vaší druhé otázce. Na rozdíl od IFRS (který použití komponentů více či méně nařizuje), podle US GAAP se používat mohou, ale nemusí. Zda se náklad dá kapitalizovat, či ne (pokud se komponenty nepoužívají), záleží na tom, zda prodlouží životnost majetku nebo zda se majetek vylepší.
V případě, který popisujete, ten komponent životnost celku neprodlužuje a stroj nějak nevylepšuje, takže by se pravděpodobně dal do nákladů. Píšu pravděpodobně, protože takto bych postupoval já. Nicméně, když jsem pracoval jako asistent auditora, partner se mnou v podobném případě nesouhlasil a kapitalizaci povolil. Z toho vyplývá, že konkrétní odpověď bude (bohužel) záležet na konkrétních okolnostech a dohodě s auditorem.