17. Srp 2006
1
Dobry den pan Mladek,chcela by som vediet, ci je mozne z pohladu US-GAAP prerusit odpisovanie dlhodobeho majetku (ak ano, z akych dovodov). Konkretny priklad: spolocnost nakupuje stroje na zaklade podpisanych kontraktov s odberatelmi. Ak by odberatel zrusil zakazku, vyrobna linka by nebola vyuzivana.Moze teda spolocnost po tuto dobu prerusit odpisovanie, resp. keby sa rozhodla predat tuto linku jednalo by sa o rovnaky postup ako podla IFRS 5?DakujemKU
Re: Prerusenie odpisovania
Napsal uživatel Mladek dne Čt, 08/17/2006 - 22:15.
Dobrý den,
ano, při aplikaci US GAAP lze často vycházet ze znalosti IFRS, ale je nutné se nejprve v IFRS pořádně vyznat.
IAS 16.55 praví: „… depreciation does not cease when the asset becomes idle or is retired from active use unless the asset is fully depreciated.“
Z toho vyplývá, že není v souladu s IFRS „přerušit odepisování“, jenom proto, že se majetek momentálně přestane používat (mimochodem, na IFRS 5 se odvolávat nemůžete, kromě v případě, že se jedná o majetek, který se bude likvidovat).
Podobně, podle SFAS 144.15 firma má povinnost majetek dál odepisovat, kromě v případě, že jej míní likvidovat prodejem („If an impairment loss is recognized, the adjusted carrying amount of a long-lived asset shall be its new cost basis. For a depreciable long-lived asset, the new cost basis SHALL BE DEPRECIATED (amortized) over the remaining useful life of that asset. Restoration of a previously recognized impairment loss is prohibited.“).
Na co Vy pravděpodobně narážíte, je poslední věta IAS 16.55: „However, under usage methods of depreciation the depreciation charge can be zero while there is no production“.
Toto ustanovení se však vztahuje POUZE na majetek, který má fyzicky danou životnost a který se proto odepisuje výkonovou metodou, nebo jinou metodou vycházející z fyzického opotřebení. Zároveň se nejedná o „zastavení“ odpisů, nýbrž o odpisy v nulové výši (ano, chápu, že se zdá, že se jedná o slovíčkaření, ale v praxi správná volba názvosloví je často to, co rozlišuje přijatelný postup od nepřijatelného).
Teoreticky by bylo možné při aplikaci US GAAP vzpomenout toto ustanovení IFRS, ale odvolávat se na ně nemůže, protože US GAAP (na rozdíl od IFRS) takové odvolání neumožňuje. To neznamená, že by se podle US GAAP nemohly stanovit třeba nulové odpisy, ale znamená to, že se při tom musí odvolávat na věcnou podstatu transakce, nikoli na to, že podobný krok umožňuje IFRS.
A teď k vašemu příkladu. Správný postup by byl následující:
V momentu, kdy by se majetek odstavil, firma by si uvědomila, že právě nastala jedna z okolností popsaná v SFAS 144.8.b, a provedla by test snížení hodnoty (impairment test).
Pokud by tento test ukázal, že čistá účetní hodnota (carrying value) majetku je vyšší než reálná hodnota mínus náklady na likvidaci (fair value less cost to sell), majetek by odepsala na reálnou hodnotu mínus náklady na likvidaci s tím, že by na výsledovku promítla ztrátu „impairment loss”. Tímto by stanovila novou účetní hodnotu neboli cenovou bázi (cost basis).
Jednou jak by zjistila novou cenovou bázi, zvolila by odpisy, které zaručí, že se tato hodnota odepíše po dobu životnosti, která majetku zbývá.
Pouze pokud by se (po odepsání majetku) vedení firmy definitivně (v souladu s ustanovením SFAS 144.30) rozhodlo majetek likvidovat prodejem (ne třeba tím, že ho daruje, nebo odveze na skládku), smí aplikovat odstavec 34, který zastavení odpisů nařizuje. Pokud by se však v budoucnosti ukázalo, že firma skutečně neměla v úmyslu majetek prodat (třeba tím, že by ho znovu začala užívat), je dost pravděpodobné, že by se jednalo o chybu, nebo dokonce o podvod (tak jak ho chápe zákon Sarbanes-Oxley).
Poslední otázka, která zbývá, je co dělat s odpisy toho odstaveného zařízení. I na to US GAAP pamatuje. Tyto odpisy se promítají do správy, kde, pokud by byly materiální, by se vykázaly na řádce, která by se jmenovala něco jako: excess cost allocation due to idle or underutilized production capacity.
Za toto poslední ustanovení však můžete poděkovat IFRS, protože se do US GAAP zavedlo právě proto, aby US GAAP byl v souladu s IAS 2.13, který tento postup nařizuje.
Samozřejmě, není vyloučeno, že se usoudí, že odpisy jsou nulové. Takové rozhodnutí by však vyžadovalo velmi velký stupeň odvahy nejen od účetního, ale také od finančního ředitele, který (po zavedení už zmíněného zákona) svým podpisem ručí za to, že jeho firma dodržuje všechna ustanovení US GAAP.
V každém případě, každý rozumný auditor (než by takové rozhodnutí přijal bez výhrady) by vyžadoval od firmy, aby doložila, že životnost majetku je skutečně určená pouze jeho fyzickým opotřebením, a že změny v technologickém, komerčním nebo jiném podobném prostředí nemají na životnost majetku sebemenší vliv (neboli že majetek morálně nezastarává). Pokud by firma takový důkaz nemohla předložit, výhrady by jistě měl.
A teď jsem se konečně dopracoval k odpovědi na vaši otázku.
Podle US GAAP až na zcela ojedinělé případy, firma nesmí přerušit odepisování produktivního majetku, kromě v případě, že tento majetek nakonec prodá bez toho, aby ho mezi tím znova začala používat.
ano, při aplikaci US GAAP lze často vycházet ze znalosti IFRS, ale je nutné se nejprve v IFRS pořádně vyznat.
IAS 16.55 praví: „… depreciation does not cease when the asset becomes idle or is retired from active use unless the asset is fully depreciated.“
Z toho vyplývá, že není v souladu s IFRS „přerušit odepisování“, jenom proto, že se majetek momentálně přestane používat (mimochodem, na IFRS 5 se odvolávat nemůžete, kromě v případě, že se jedná o majetek, který se bude likvidovat).
Podobně, podle SFAS 144.15 firma má povinnost majetek dál odepisovat, kromě v případě, že jej míní likvidovat prodejem („If an impairment loss is recognized, the adjusted carrying amount of a long-lived asset shall be its new cost basis. For a depreciable long-lived asset, the new cost basis SHALL BE DEPRECIATED (amortized) over the remaining useful life of that asset. Restoration of a previously recognized impairment loss is prohibited.“).
Na co Vy pravděpodobně narážíte, je poslední věta IAS 16.55: „However, under usage methods of depreciation the depreciation charge can be zero while there is no production“.
Toto ustanovení se však vztahuje POUZE na majetek, který má fyzicky danou životnost a který se proto odepisuje výkonovou metodou, nebo jinou metodou vycházející z fyzického opotřebení. Zároveň se nejedná o „zastavení“ odpisů, nýbrž o odpisy v nulové výši (ano, chápu, že se zdá, že se jedná o slovíčkaření, ale v praxi správná volba názvosloví je často to, co rozlišuje přijatelný postup od nepřijatelného).
Teoreticky by bylo možné při aplikaci US GAAP vzpomenout toto ustanovení IFRS, ale odvolávat se na ně nemůže, protože US GAAP (na rozdíl od IFRS) takové odvolání neumožňuje. To neznamená, že by se podle US GAAP nemohly stanovit třeba nulové odpisy, ale znamená to, že se při tom musí odvolávat na věcnou podstatu transakce, nikoli na to, že podobný krok umožňuje IFRS.
A teď k vašemu příkladu. Správný postup by byl následující:
V momentu, kdy by se majetek odstavil, firma by si uvědomila, že právě nastala jedna z okolností popsaná v SFAS 144.8.b, a provedla by test snížení hodnoty (impairment test).
Pokud by tento test ukázal, že čistá účetní hodnota (carrying value) majetku je vyšší než reálná hodnota mínus náklady na likvidaci (fair value less cost to sell), majetek by odepsala na reálnou hodnotu mínus náklady na likvidaci s tím, že by na výsledovku promítla ztrátu „impairment loss”. Tímto by stanovila novou účetní hodnotu neboli cenovou bázi (cost basis).
Jednou jak by zjistila novou cenovou bázi, zvolila by odpisy, které zaručí, že se tato hodnota odepíše po dobu životnosti, která majetku zbývá.
Pouze pokud by se (po odepsání majetku) vedení firmy definitivně (v souladu s ustanovením SFAS 144.30) rozhodlo majetek likvidovat prodejem (ne třeba tím, že ho daruje, nebo odveze na skládku), smí aplikovat odstavec 34, který zastavení odpisů nařizuje. Pokud by se však v budoucnosti ukázalo, že firma skutečně neměla v úmyslu majetek prodat (třeba tím, že by ho znovu začala užívat), je dost pravděpodobné, že by se jednalo o chybu, nebo dokonce o podvod (tak jak ho chápe zákon Sarbanes-Oxley).
Poslední otázka, která zbývá, je co dělat s odpisy toho odstaveného zařízení. I na to US GAAP pamatuje. Tyto odpisy se promítají do správy, kde, pokud by byly materiální, by se vykázaly na řádce, která by se jmenovala něco jako: excess cost allocation due to idle or underutilized production capacity.
Za toto poslední ustanovení však můžete poděkovat IFRS, protože se do US GAAP zavedlo právě proto, aby US GAAP byl v souladu s IAS 2.13, který tento postup nařizuje.
Samozřejmě, není vyloučeno, že se usoudí, že odpisy jsou nulové. Takové rozhodnutí by však vyžadovalo velmi velký stupeň odvahy nejen od účetního, ale také od finančního ředitele, který (po zavedení už zmíněného zákona) svým podpisem ručí za to, že jeho firma dodržuje všechna ustanovení US GAAP.
V každém případě, každý rozumný auditor (než by takové rozhodnutí přijal bez výhrady) by vyžadoval od firmy, aby doložila, že životnost majetku je skutečně určená pouze jeho fyzickým opotřebením, a že změny v technologickém, komerčním nebo jiném podobném prostředí nemají na životnost majetku sebemenší vliv (neboli že majetek morálně nezastarává). Pokud by firma takový důkaz nemohla předložit, výhrady by jistě měl.
A teď jsem se konečně dopracoval k odpovědi na vaši otázku.
Podle US GAAP až na zcela ojedinělé případy, firma nesmí přerušit odepisování produktivního majetku, kromě v případě, že tento majetek nakonec prodá bez toho, aby ho mezi tím znova začala používat.