21. Říj 2010
1
Dobrý den,není mi jasné, jak se stanovuje diskontní sazba u pohledávek. V archivu jsem se dočetla, že by měla odrážet bonitu klienta. Existuje pro její určení nějaký vzorec? Např. pokud bude pohledávka splatná jednorázově za 18 měsíců? Předem děkuji za odpověď a přeji pěkný den.Jana
Re: Diskontování pohledávky
Napsal uživatel Mladek dne Čt, 10/21/2010 - 11:01.
Dobrý den,
pokud pohledávka platí tržní úrok, může se vycházet z něj. Pokud tržní úrok neplatí, pak se teprve musí zjišťovat adekvátní diskontní sazba. Ta se ale dá zjistit jak explicitně, tak (v téměř každé situaci) implicitně.
Pokud bych se ji snažil zjistit explicitně, pak bych musel (podle IAS 39.AG79) vycházet ze sazby placené nástrojem, který má stejné vlastností včetně úvěrové bonity.
Kdysi jsem na netu našel tento model (bundesbank.de.../vfz_20041126_1.pdf), který údajně dokáže vypočítat diskontní sazbu upravenou o úvěrovou bonitu, ale já osobně jsem ho nikdy nepoužíval, takže nedokážu ručit za výsledky.
Důvod, proč jsem ho nikdy nepoužíval je, že pokud bych potřeboval zjistit sazbu, spíš bych se to snažil zjistit nabídkou od banky.
Ale i toto je (v téměř všech případech) jen teoretický postup, protože je téměř vždy možné zjistit diskontní sazbu implicitně.
Abych to udělal, stačí zjistit reálnou hodnotu prodaného předmětu. Pak se dá dopočítat zpátky k diskontní sazbě, která způsobuje, že současná hodnota a reálná hodnota jsou stejné. Takový postup by nejenže byl konzistentní s požadavky IFRS (IAS 39.AG64), ale byl by i přesnější, a (protože nemusím volat bance) vyžadoval by méně úsilí.
Mimochodem, pokud se jedná o vlastní výrobek, jeho reálnou hodnotu stanovuji tak, že si spočítám naši průměrnou prodejní cenu, když výrobek prodáváme buď za hotové, nebo za běžné platební podmínky (nejlépe splatnost do 30 dní).
pokud pohledávka platí tržní úrok, může se vycházet z něj. Pokud tržní úrok neplatí, pak se teprve musí zjišťovat adekvátní diskontní sazba. Ta se ale dá zjistit jak explicitně, tak (v téměř každé situaci) implicitně.
Pokud bych se ji snažil zjistit explicitně, pak bych musel (podle IAS 39.AG79) vycházet ze sazby placené nástrojem, který má stejné vlastností včetně úvěrové bonity.
Kdysi jsem na netu našel tento model (bundesbank.de.../vfz_20041126_1.pdf), který údajně dokáže vypočítat diskontní sazbu upravenou o úvěrovou bonitu, ale já osobně jsem ho nikdy nepoužíval, takže nedokážu ručit za výsledky.
Důvod, proč jsem ho nikdy nepoužíval je, že pokud bych potřeboval zjistit sazbu, spíš bych se to snažil zjistit nabídkou od banky.
Ale i toto je (v téměř všech případech) jen teoretický postup, protože je téměř vždy možné zjistit diskontní sazbu implicitně.
Abych to udělal, stačí zjistit reálnou hodnotu prodaného předmětu. Pak se dá dopočítat zpátky k diskontní sazbě, která způsobuje, že současná hodnota a reálná hodnota jsou stejné. Takový postup by nejenže byl konzistentní s požadavky IFRS (IAS 39.AG64), ale byl by i přesnější, a (protože nemusím volat bance) vyžadoval by méně úsilí.
Mimochodem, pokud se jedná o vlastní výrobek, jeho reálnou hodnotu stanovuji tak, že si spočítám naši průměrnou prodejní cenu, když výrobek prodáváme buď za hotové, nebo za běžné platební podmínky (nejlépe splatnost do 30 dní).