14. Čer 2009
1
Dobry den, pan Mladek,chcela by som sa Vas opytat dve otazky ohladom znizenia hodnoty majetku podla SFAS 144 (pisem o tejto teme skolsku pracu).Mojou prvou otazkou je, ci existuje nejake vysvetlenie na to, ze sa hodnota majetku podla SFAS 144 znizuje len na uroven fair value. Respektive, preco by sa nemohla hodnota majetku nemohla znizit na uroven buducich penaznych tokov z pouzivania tohto majetku, pokial by tieto penazne toky prevysili aktualnu fair value majetku. (cize sposob podobny IFRS).A este by som sa chcela spytat, co by sa stalo, keby podnik stratu zo znizenia hodnoty majetku jednoducho nevykazal, aj ked by tak podla standardu mal urobit. Alebo inymi slovami, ake by to mohlo mat v praxi nasledky, keby podnik stratu zo znizenia hodnoty majetku zatajil a nijako ju nezauctoval.Za odpoved Vam vopred velmi pekne dakujem.
Re: impairment of long-lived assets - strata
Napsal uživatel Mladek dne Út, 06/16/2009 - 12:05.
Dobrý den,
protože na druhou otázku je snažší odpověď, začnu s ní.
Pokud by firma ignorovala tento požadavek, dopustila by se tím chyby (Incorrect application of accounting principle). Až by se na chybu přišlo, musela by se opravit (zároveň, protože časem se stává celkem jasné, že majetek svou hodnotu opravdu ztratil, a pravděpodobnost, že by se na tuto chybu přišlo, je dost velká), a to zpětně.
Dál, pokud by se pak ukázalo, že chyba byla spáchána úmyslně (účetní naschvál ignoroval svou povinnost majetek odepsat) porušil by se tím nejen US GAAP, ale také zákon Sarbanes-Oxley.
Odpovědným osobám by pak hrozil trest odnětí svobody na dobu ne delší než 20 let, peněžitá pokuta ne vyšší než 2,5 milión dolarů, nebo kombinace obou.
Ignorovat přímé nařízení US GAAP se proto obvykle nedá nazvat dobrým nápadem.
Co se druhé otázky týče, US GAAP umožňuje zohlednit současnou hodnotu, ale ne tak přímo jako IAS 36.
Podle starého znění FAS 144 (cituji na konci) firma nejprve zvážila cenu obvyklou na trhu či kótované ceny (nabídky na odkup), což odpovídá IFRS 37 „fair value less cost to sell“.
Odstavec dál říkal, že pokud se hodnota nedá takto zjistit, mělo se pokračovat a měla se zjistit současná hodnota. Standard sice nespecifikoval (na rozdíl od IAS 36) jak, ale v praxi se používá „metoda podle FAC 7“ (kde se riziko zohlední v peněžních tocích), která je srovnatelná s value in use podle IAS 36.
Pak byl vydán FAS 157. Tento standard upravuje fair value obecně, a proto specifické ustanovení (jako to, které bylo ve FAS 144) zrušil.
Proto místo „value in use“ se podle US GAAP (pokud se nedá aplikovat úroveň 2 a zjistit cena obvyklá na trhu) aplikuje úroveň 3, a zváží se „nezpozorovatelné vstupy, které reflektují předpoklady firmy o předpokladech ostatních účastníků trhu“ vycházející z „nejlepších dostupných dat včetně těch generovaných samotnou jednotkou“.
No jo, FASB se často řídí heslem: proč to dělat jednoduše, když to jde složitě?
Co se básník snaží říct, je: nejprve se zjistí cena obvyklá na trhu (nebo nabídky na odkup), pak se zjistí současná hodnota tak, jakoby jí zjišťovala nějaká jiná firma (která nemá vůči majetku žádné citové vazby). Pak se (stejně jako podle IAS 36) vybere ta vyšší z těchto dvou.
Pokud tato hodnota je nižší než zůstatková hodnota majetku, zaúčtuje se impairment.
FAS144, Par. 22
The fair value of an asset (liability) is the amount at which that asset (liability) could be bought (incurred) or sold (settled) in a current transaction between willing parties, that is, other than in a forced or liquidation sale.12 Quoted market prices in active markets are the best evidence of fair value and shall be used as the basis for the measurement, if available. However, in many instances, quoted market prices in active markets will not be available for the long-lived assets (asset groups) covered by this Statement. In those instances, the estimate of fair value shall be based on the best information available, including prices for similar assets (groups) and the results of using other valuation techniques.
FAS144, Par. 23
A present value technique is often the best available valuation technique with which to estimate the fair value of a long-lived asset (asset group). t Paragraphs 39–54 of FASB Concepts Statement No. 7, Using Cash Flow Information and Present Value in Accounting Measurements, discuss the use of two present value techniques to measure the fair value of an asset (liability).13 The first is expected present value, in which multiple cash flow scenarios that reflect the range of possible outcomes and a risk-free rate are used to estimate fair value. The second is traditional present value, in which a single set of estimated cash flows and a single interest rate (a rate commensurate with the risk) are used to estimate fair value. Either present value technique can be used for a fair value measurement. However, for long-lived assets (asset groups) that have uncertainties both in timing and amount, an expected present value technique will often be the appropriate technique. (Example 4 of Appendix A illustrates the use of that technique.)
FAS144, Par. 24
If a present value technique is used, estimates of future cash flows shall be consistent with the objective of measuring fair value. Assumptions that marketplace participants would use in their estimates of fair value shall be incorporated whenever that information is available without undue cost and effort.14 Otherwise, the entity may use its own assumptions.
Reporting and Disclosure
Reporting and Disclosure
Po úpravě FAS 157
FAS144, Par. 22
[This paragraph has been deleted. See Status page.]
FAS144, Par. 23
For long-lived assets (asset groups) that have uncertainties both in timing and amount, an expected present value technique will often be the appropriate technique with which to estimate fair value. (Example 4 of Appendix A illustrates the use of that technique.)
FAS144, Par. 24
[This paragraph has been deleted. See Status page.]
FAS157
Level 3 Inputs
FAS157, Par. 30
Level 3 inputs are unobservable inputs for the asset or liability. Unobservable inputs shall be used to measure fair value to the extent that observable inputs are not available, thereby allowing for situations in which there is little, if any, market activity for the asset or liability at the measurement date. However, the fair value measurement objective remains the same, that is, an exit price from the perspective of a market participant that holds the asset or owes the liability. THEREFORE, UNOBSERVABLE INPUTS SHALL REFLECT THE REPORTING ENTITY'S OWN ASSUMPTIONS ABOUT THE ASSUMPTIONS THAT MARKET PARTICIPANTS WOULD USE IN PRICING THE ASSET OR LIABILITY (INCLUDING ASSUMPTIONS ABOUT RISK). Unobservable inputs shall be developed based on the best information available in the circumstances, which might include the reporting entity's own data. In developing unobservable inputs, the reporting entity need not undertake all possible efforts to obtain information about market participant assumptions. However, the reporting entity shall not ignore information about market participant assumptions that is reasonably available without undue cost and effort. Therefore, the reporting entity's own data used to develop unobservable inputs shall be adjusted if information is reasonably available without undue cost and effort that indicates that market participants would use different assumptions.
protože na druhou otázku je snažší odpověď, začnu s ní.
Pokud by firma ignorovala tento požadavek, dopustila by se tím chyby (Incorrect application of accounting principle). Až by se na chybu přišlo, musela by se opravit (zároveň, protože časem se stává celkem jasné, že majetek svou hodnotu opravdu ztratil, a pravděpodobnost, že by se na tuto chybu přišlo, je dost velká), a to zpětně.
Dál, pokud by se pak ukázalo, že chyba byla spáchána úmyslně (účetní naschvál ignoroval svou povinnost majetek odepsat) porušil by se tím nejen US GAAP, ale také zákon Sarbanes-Oxley.
Odpovědným osobám by pak hrozil trest odnětí svobody na dobu ne delší než 20 let, peněžitá pokuta ne vyšší než 2,5 milión dolarů, nebo kombinace obou.
Ignorovat přímé nařízení US GAAP se proto obvykle nedá nazvat dobrým nápadem.
Co se druhé otázky týče, US GAAP umožňuje zohlednit současnou hodnotu, ale ne tak přímo jako IAS 36.
Podle starého znění FAS 144 (cituji na konci) firma nejprve zvážila cenu obvyklou na trhu či kótované ceny (nabídky na odkup), což odpovídá IFRS 37 „fair value less cost to sell“.
Odstavec dál říkal, že pokud se hodnota nedá takto zjistit, mělo se pokračovat a měla se zjistit současná hodnota. Standard sice nespecifikoval (na rozdíl od IAS 36) jak, ale v praxi se používá „metoda podle FAC 7“ (kde se riziko zohlední v peněžních tocích), která je srovnatelná s value in use podle IAS 36.
Pak byl vydán FAS 157. Tento standard upravuje fair value obecně, a proto specifické ustanovení (jako to, které bylo ve FAS 144) zrušil.
Proto místo „value in use“ se podle US GAAP (pokud se nedá aplikovat úroveň 2 a zjistit cena obvyklá na trhu) aplikuje úroveň 3, a zváží se „nezpozorovatelné vstupy, které reflektují předpoklady firmy o předpokladech ostatních účastníků trhu“ vycházející z „nejlepších dostupných dat včetně těch generovaných samotnou jednotkou“.
No jo, FASB se často řídí heslem: proč to dělat jednoduše, když to jde složitě?
Co se básník snaží říct, je: nejprve se zjistí cena obvyklá na trhu (nebo nabídky na odkup), pak se zjistí současná hodnota tak, jakoby jí zjišťovala nějaká jiná firma (která nemá vůči majetku žádné citové vazby). Pak se (stejně jako podle IAS 36) vybere ta vyšší z těchto dvou.
Pokud tato hodnota je nižší než zůstatková hodnota majetku, zaúčtuje se impairment.
FAS144, Par. 22
The fair value of an asset (liability) is the amount at which that asset (liability) could be bought (incurred) or sold (settled) in a current transaction between willing parties, that is, other than in a forced or liquidation sale.12 Quoted market prices in active markets are the best evidence of fair value and shall be used as the basis for the measurement, if available. However, in many instances, quoted market prices in active markets will not be available for the long-lived assets (asset groups) covered by this Statement. In those instances, the estimate of fair value shall be based on the best information available, including prices for similar assets (groups) and the results of using other valuation techniques.
FAS144, Par. 23
A present value technique is often the best available valuation technique with which to estimate the fair value of a long-lived asset (asset group). t Paragraphs 39–54 of FASB Concepts Statement No. 7, Using Cash Flow Information and Present Value in Accounting Measurements, discuss the use of two present value techniques to measure the fair value of an asset (liability).13 The first is expected present value, in which multiple cash flow scenarios that reflect the range of possible outcomes and a risk-free rate are used to estimate fair value. The second is traditional present value, in which a single set of estimated cash flows and a single interest rate (a rate commensurate with the risk) are used to estimate fair value. Either present value technique can be used for a fair value measurement. However, for long-lived assets (asset groups) that have uncertainties both in timing and amount, an expected present value technique will often be the appropriate technique. (Example 4 of Appendix A illustrates the use of that technique.)
FAS144, Par. 24
If a present value technique is used, estimates of future cash flows shall be consistent with the objective of measuring fair value. Assumptions that marketplace participants would use in their estimates of fair value shall be incorporated whenever that information is available without undue cost and effort.14 Otherwise, the entity may use its own assumptions.
Reporting and Disclosure
Reporting and Disclosure
Po úpravě FAS 157
FAS144, Par. 22
[This paragraph has been deleted. See Status page.]
FAS144, Par. 23
For long-lived assets (asset groups) that have uncertainties both in timing and amount, an expected present value technique will often be the appropriate technique with which to estimate fair value. (Example 4 of Appendix A illustrates the use of that technique.)
FAS144, Par. 24
[This paragraph has been deleted. See Status page.]
FAS157
Level 3 Inputs
FAS157, Par. 30
Level 3 inputs are unobservable inputs for the asset or liability. Unobservable inputs shall be used to measure fair value to the extent that observable inputs are not available, thereby allowing for situations in which there is little, if any, market activity for the asset or liability at the measurement date. However, the fair value measurement objective remains the same, that is, an exit price from the perspective of a market participant that holds the asset or owes the liability. THEREFORE, UNOBSERVABLE INPUTS SHALL REFLECT THE REPORTING ENTITY'S OWN ASSUMPTIONS ABOUT THE ASSUMPTIONS THAT MARKET PARTICIPANTS WOULD USE IN PRICING THE ASSET OR LIABILITY (INCLUDING ASSUMPTIONS ABOUT RISK). Unobservable inputs shall be developed based on the best information available in the circumstances, which might include the reporting entity's own data. In developing unobservable inputs, the reporting entity need not undertake all possible efforts to obtain information about market participant assumptions. However, the reporting entity shall not ignore information about market participant assumptions that is reasonably available without undue cost and effort. Therefore, the reporting entity's own data used to develop unobservable inputs shall be adjusted if information is reasonably available without undue cost and effort that indicates that market participants would use different assumptions.