28. Čer 2007
5
Dobrý den,chtěla bych se zeptat, jak účetně v praxi řešit situaci, kdy dochází k převodu staršího stroje mezi dvěma dcerami. Anglická dcera zavírá jednu výrobní halu, česká dcera chce využít majetek, který by byl jinak sešrotován. Byla stanovena fair market value.Podle mě angličanům spadne do nákladů zůstatková hodnota majetku, do výnosů FMV. Vzhledem k tomu, že ZC je vyšší, šlo zřejmě o pochybení - nebyl proveden test na snížení hodnoty.Češi pořídí majetek v hodnotě FMV + ostatní pořizovací náklady.Musí být proveden i transfer peněz?
Re: Přesun dlouhodobého majetku
Napsal uživatel Mladek dne Pá, 06/29/2007 - 11:00.
No, mne se zdá, že se zde jedná o celkem velký problém.
Pokud firma (čím se myslí konsolidovaní celek - matka plus všechny její dcery) dále užívá majetek, který už odepsala, jedná se o chybu (bud bad faith estimate nebo případně misuse of facts).
Správní účetní postup je chybu opravit (provést restatement: vrátit se zpátky a předělat odpisy ve všech letech kdy se majetek užíval se špatně nastavenou useful life). Jednou jak se chyba opraví, anglická dcera může majetek převést na českou v jeho skutečné zůstatkové hodnotě (ale bez zisku nebo ztráty) a česká může kapitalizovat náklady spojené s tímto relocation.
Pokud se anglická dcera bude snažit svou chybu zamaskovat tím, že majetek převede v „fair market value“ dopouští se tím mnohem vážnější chyby (misapplication of standards). Důvodem je že, na rozdíl od IFRS (nebo UK GAAP - jediné systém v kterým se Angličany skutečně vyznají) US GAAP přecenění majetku nedovoluje.
Co se dopadu týče, první chyba (pokud na ní auditor přijde) asi na nejvíc povede k výhradě.
Druhá (protože se jedná o hrubé porušení US GAAP) bude mít mnohem horší dopad, obzvláště pokud povede k tomu, že se navýší hospodářský výsledek (konsolidovaní) firmy.
V tomto případě se jedná o něco, co je tak špatně, že nemusí vést jen k výhradě ale (protože se tím porušuje - mimo jiné - zákon Sarbanes-Oxley) může dokonce vést k trestnímu stíhání (zodpovědných osob).
Proto, pokud nechcete udělat správnou věc (uznat chyby a provést restatement), zkuste převod udělat tak, aby si ho auditor nevšimnul (nesnažte se kapitalizovat nic, žádné náklady na demontáž, žádné náklady na přepravu, žádné náklady na montáž).
Stále se bude jednat o chybu, ale alespoň to nebude pokus o podvod.
Jinak, nechci být zlí, ale když už u vás někoho takovíto postup napadnul, vy potřebuje nějaké decentní školení jako sůl (jinak někdo nakonec udělá něco za co někdo půjde sedět). Obzvláště pokud vezmeme do úvahy, že americkému automobilnímu průmyslu se zrovna nedaří a takovíto firmy bývají pod drobnohledem SEC (který předpokládá, že právě skomírající firmy jsou ty, který se nejčastěji dopustí účetních podvodů).
Pokud firma (čím se myslí konsolidovaní celek - matka plus všechny její dcery) dále užívá majetek, který už odepsala, jedná se o chybu (bud bad faith estimate nebo případně misuse of facts).
Správní účetní postup je chybu opravit (provést restatement: vrátit se zpátky a předělat odpisy ve všech letech kdy se majetek užíval se špatně nastavenou useful life). Jednou jak se chyba opraví, anglická dcera může majetek převést na českou v jeho skutečné zůstatkové hodnotě (ale bez zisku nebo ztráty) a česká může kapitalizovat náklady spojené s tímto relocation.
Pokud se anglická dcera bude snažit svou chybu zamaskovat tím, že majetek převede v „fair market value“ dopouští se tím mnohem vážnější chyby (misapplication of standards). Důvodem je že, na rozdíl od IFRS (nebo UK GAAP - jediné systém v kterým se Angličany skutečně vyznají) US GAAP přecenění majetku nedovoluje.
Co se dopadu týče, první chyba (pokud na ní auditor přijde) asi na nejvíc povede k výhradě.
Druhá (protože se jedná o hrubé porušení US GAAP) bude mít mnohem horší dopad, obzvláště pokud povede k tomu, že se navýší hospodářský výsledek (konsolidovaní) firmy.
V tomto případě se jedná o něco, co je tak špatně, že nemusí vést jen k výhradě ale (protože se tím porušuje - mimo jiné - zákon Sarbanes-Oxley) může dokonce vést k trestnímu stíhání (zodpovědných osob).
Proto, pokud nechcete udělat správnou věc (uznat chyby a provést restatement), zkuste převod udělat tak, aby si ho auditor nevšimnul (nesnažte se kapitalizovat nic, žádné náklady na demontáž, žádné náklady na přepravu, žádné náklady na montáž).
Stále se bude jednat o chybu, ale alespoň to nebude pokus o podvod.
Jinak, nechci být zlí, ale když už u vás někoho takovíto postup napadnul, vy potřebuje nějaké decentní školení jako sůl (jinak někdo nakonec udělá něco za co někdo půjde sedět). Obzvláště pokud vezmeme do úvahy, že americkému automobilnímu průmyslu se zrovna nedaří a takovíto firmy bývají pod drobnohledem SEC (který předpokládá, že právě skomírající firmy jsou ty, který se nejčastěji dopustí účetních podvodů).
Re: Re: Přesun dlouhodobého majetku
Napsal uživatel Blanka dne Pá, 06/29/2007 - 11:20.
Ono je to trochu naopak - ta tržní hodnota je mnohem nižší, než zůstatková, tedy nebyl proveden test na snížení hodnoty.
Já nejsem osoba, která je odpovědná za takováhle rozhodnutí, ale jinak s vámi souhlasím.
Co mi není zcela jasné, zda mezi dvěma právnickými osobami může/musí dojít pouze k převodu v hodnotě zůstatkové ceny, nebo musí jít o prodej - což je to, k čemu to u nás zřejmě směřuje, proto ta FMV.
Já nejsem osoba, která je odpovědná za takováhle rozhodnutí, ale jinak s vámi souhlasím.
Co mi není zcela jasné, zda mezi dvěma právnickými osobami může/musí dojít pouze k převodu v hodnotě zůstatkové ceny, nebo musí jít o prodej - což je to, k čemu to u nás zřejmě směřuje, proto ta FMV.
Re: Re: Re: Přesun dlouhodobého majetku
Napsal uživatel Mladek dne Pá, 06/29/2007 - 12:40.
Pardon.
Profesionální deformace.
Vždy předpokládám, to nejhorší :-).
Pokud dojde k přesunu majetku mezi dcerami, je sice nutné provést impairment test (naplní se SFAS 144.8.b který vyžaduje test pokud nastane „significant adverse change in the extent or manner in which a long-lived asset (asset group) is being used or in its physical condition”), ale to ještě nemusí znamenat že je nutné majetek odepsat (i když by jeho FV byla nižší než účetní)
Důvodem je že podle odst. 7 firma nejprve porovná nediskontovaný čistý peněžní tok (příjmy mínus výdaje, nikoli výnosy mínus náklady) spojení s užíváním a konečným prodejem majetku (skupiny) a jeho čitou účetní hodnotu (pořizovací cenu mínus oprávky). Pouze pokud by tento součet byl nižší než čistá účetní, bylo by nutný majetek odepsat na FV („The carrying amount of a long-lived asset (asset group) is not recoverable if it exceeds the sum of the undiscounted cash flows expected to result from the use and eventual disposition of the asset (asset group).“).
Pokud se firma domnívá, že jí majetek přinese víc peněz, než naznačuje jeho FV, není nutné jeho hodnotu snižovat na FV.
Proto, česká dcera by klidně mohla majetek převzít v účetní hodnotě a (protože to US GAAP zatím nezakazuje) navýšit jeho hodnotu o náklady spojené s jeho přemístění. Ale pouze náklady spojené z přepravou. Náklady na instalace a zavedení do provozu už jednou (když se majetek původně pořizoval) do jeho hodnoty vstoupili, takže se podruhé kapitalizovat nemohou.
Jediné na co je nutné dávat pozor je, aby se kalkulace čistých peněžních toků provedla pečlivě a opatrně protože je téměř jistí, že si jí bude chtít prohlédnout auditor.
Profesionální deformace.
Vždy předpokládám, to nejhorší :-).
Pokud dojde k přesunu majetku mezi dcerami, je sice nutné provést impairment test (naplní se SFAS 144.8.b který vyžaduje test pokud nastane „significant adverse change in the extent or manner in which a long-lived asset (asset group) is being used or in its physical condition”), ale to ještě nemusí znamenat že je nutné majetek odepsat (i když by jeho FV byla nižší než účetní)
Důvodem je že podle odst. 7 firma nejprve porovná nediskontovaný čistý peněžní tok (příjmy mínus výdaje, nikoli výnosy mínus náklady) spojení s užíváním a konečným prodejem majetku (skupiny) a jeho čitou účetní hodnotu (pořizovací cenu mínus oprávky). Pouze pokud by tento součet byl nižší než čistá účetní, bylo by nutný majetek odepsat na FV („The carrying amount of a long-lived asset (asset group) is not recoverable if it exceeds the sum of the undiscounted cash flows expected to result from the use and eventual disposition of the asset (asset group).“).
Pokud se firma domnívá, že jí majetek přinese víc peněz, než naznačuje jeho FV, není nutné jeho hodnotu snižovat na FV.
Proto, česká dcera by klidně mohla majetek převzít v účetní hodnotě a (protože to US GAAP zatím nezakazuje) navýšit jeho hodnotu o náklady spojené s jeho přemístění. Ale pouze náklady spojené z přepravou. Náklady na instalace a zavedení do provozu už jednou (když se majetek původně pořizoval) do jeho hodnoty vstoupili, takže se podruhé kapitalizovat nemohou.
Jediné na co je nutné dávat pozor je, aby se kalkulace čistých peněžních toků provedla pečlivě a opatrně protože je téměř jistí, že si jí bude chtít prohlédnout auditor.
Re: Re: Re: Re: Přesun dlouhodobého majetku
Napsal uživatel Blanka dne St, 11/14/2007 - 10:09.
Prosím vás, znovu se vracím k tomuto problému. Kde bych našla pravidlo, že u přesunů majetku mezi dcerami (různé legální entity), se nesmí znovu kapitalizovat instalace, a doprava ano? Jde o přesun v fair market value.
Děkuji
Děkuji
Re: Přesun dlouhodobého majetku
Napsal uživatel Mladek dne St, 11/14/2007 - 12:05.
Dobrý den,
nikde.
US GAAP (na rozdíl od IFRS: IAS 16.20.c) explicitně nezakazuje kapitalizaci nákladů související s přesunem nebo re-instalací majetku.
Pokud firma (před přesunem) řádně sníží hodnotu majetku na reálnou (podle FAS 144.7 resp. 8.b), má právo hodnotu majetku opět navýšit o náklady (nebo spíš costs) související s přesunem (včetně re-instalace).
Ačkoliv tento postup (protože US GAAP neobsahuje jednu vyhlášku, která, jako IAS 16, problematiku majetku komplexně řeší) není nikde výslovně uveden, považuje se za standardní praxi (například, Kieso a Weygandt to ve své knize Intermediate Accounting berou jako samozřejmost).
AcSEC kdysi vydal návrh vyhlášky (www.gaap.cz/_private/PPE-SOP.pdf), která tuto kapitalizaci zakazovala. FASB však tento návrh smetl ze stolu a proto dnes platný US GAAP to nezakazuje.
Jediná komplikace, která občas nastává (protože AcSEC je součástí americké asociace auditorů: AIPCA), je, že někteří auditoři se snaží obsah návrhu (přestože nebyl nikdy schválen) prosadit v praxi a trvají na tom, aby firma tyto náklady nekapitalizovala. Na to samozřejmě mají právo, ale pouze z hlediska profesního úsudku. O explicitní zákaz či příkaz vycházející z textu US GAAP (protože neexistuje) se opřít nemohou.
nikde.
US GAAP (na rozdíl od IFRS: IAS 16.20.c) explicitně nezakazuje kapitalizaci nákladů související s přesunem nebo re-instalací majetku.
Pokud firma (před přesunem) řádně sníží hodnotu majetku na reálnou (podle FAS 144.7 resp. 8.b), má právo hodnotu majetku opět navýšit o náklady (nebo spíš costs) související s přesunem (včetně re-instalace).
Ačkoliv tento postup (protože US GAAP neobsahuje jednu vyhlášku, která, jako IAS 16, problematiku majetku komplexně řeší) není nikde výslovně uveden, považuje se za standardní praxi (například, Kieso a Weygandt to ve své knize Intermediate Accounting berou jako samozřejmost).
AcSEC kdysi vydal návrh vyhlášky (www.gaap.cz/_private/PPE-SOP.pdf), která tuto kapitalizaci zakazovala. FASB však tento návrh smetl ze stolu a proto dnes platný US GAAP to nezakazuje.
Jediná komplikace, která občas nastává (protože AcSEC je součástí americké asociace auditorů: AIPCA), je, že někteří auditoři se snaží obsah návrhu (přestože nebyl nikdy schválen) prosadit v praxi a trvají na tom, aby firma tyto náklady nekapitalizovala. Na to samozřejmě mají právo, ale pouze z hlediska profesního úsudku. O explicitní zákaz či příkaz vycházející z textu US GAAP (protože neexistuje) se opřít nemohou.