07. Pro 2006
6
Dobrý den,setkal jste se s tím, že by některá firma chtěla účtovat o rozdílech mezi lokálním gaap a IFRS? Nastavuji SAP v české firmě, která používá dobu životnosti majetku u budov podle zákona o daních z příjmu 30, resp. 50 let v účetní i daňové oblasti. Její nadřízená organizace požaduje vést paralelně účtování v IFRS, kde používá pro odpisy budov 40 let. Při prodeji budovy tak vzniknou jiné náklady - zůstatková cena, odpisy/oprávky v IFRS a jiné v lokálním gaap. Nadřízená organizace v Německu požaduje účtování o těchto rozdílech. Podle mého názoru by toto šlo jedině na podrozvahovou evidenci a otázkou je, co by tato čísla vypovídala. Jaký je Váš názor? Děkuji. O.Bena
Re: Rozdíly mezi lokálním účetnictvím a IFRS
Napsal uživatel Mladek dne Čt, 12/07/2006 - 16:58.
Problémy, které popisujete, teprve začínají nastávat u firem, které se snaží poprvé implementovat IFRS (nakonec povinnost aplikovat IFRS je pouze rok stará), proto Vám nemůžu odpovědět ze zkušenosti přímo, ale pouze oklikou.
Zde (čímž nemyslím pouze Čechy, ale také širší okolí) existuje mnoho firem, které jsou dcerami společností, které v USA musí reportovat podle US GAAP. Tito firmy trápí je stejní problém jako tu vaší: jak sestavit závěrku podle US GAAP (který - podobně jako IFRS - zákonem technicky není) a zároveň takovou která by odpovídala místním normám (který - podobně jako český standardy - zákonem obvykle jsou).
Všeobecně se problém řeší třemi způsoby.
Způsob je nejsnazší ale může používat, jen pokud se jedná (z pohledu matky) o nemateriální dceru. Tato dcera vede své účetnictví podle místních předpisů. Na konci období svou místní (třeba českou) závěrku přeloží do angličtiny (a možná ji také trochu přeorganizuje, aby jí Američané pochopili) a pošle matce. Matka (protože se nejedná o materiální položku) ji bez úprav zahrne do své konsolidované závěrky a dál se tím netrápí.
Způsob dva se používá, pokud dcera je materiální, ale vedení matky zatím nepochopilo, že místní úprava (třeba český zákon o účetnictví) a US GAAP nejsou slučitelné. Takováto společnost během roku účtuje podle místních předpisů (nebo, - co ale obvykle dopadne hůř, - podle US GAAP), a pak na konci období se snaží vychytat všechny rozdíly tím, že sestaví „převodový můstek“ (toto je postup, který zatím volí většina firem - včetně anglických, které si často stále myslí, že IFRS a UK GAAP jsou slučitelné - které se v roce 2005 poprvé setkaly s IFRS).
Způsob tři se používá, pokud dcera je materiální, a vedení matky pochopilo, že US GAAP a místní úprava jsou jablka a hrušky (nebo, po anglicky, jablka a pomeranče).
Tyto firmy svůj informační systém nastaví tak, aby umožnil vést US GAAP (který existuje proto, aby podával informace drobným akcionářům a jiným portfoliovým investorům) tak, jak se vést má. Zároveň ho nastaví tak, aby (paralelně) umožnil vést národní úpravu (která existuje primárně proto, aby podávala informace státu a bankám) tak, jak se vést má.
Na konci období sestaví dva reporty. Jeden nechá zkontrolovat auditorem, který vyjadřuje názor o tom, zda report byl sestaven podle US GAAP. Tuto kvartální, výroční nebo jinou zprávu předloží burze, Komisi pro cenné papíry (nebo jinému regulátorovi) a investorům. Druhý (závěrku podle místních zákonů) nechají zkontrolovat auditorem, který vyjadřuje názor o tom, zda byl sestaven podle místních zákonů. Tento report přiloží k daňovému přiznání, pošle bance nebo statickému úřadu, nebo komukoli, kdo vyžaduje závěrku sestavenou podle národní úpravy.
Toto řešení má tu výhodu, že odstraňuje všechny potíže, jako i tu, která trápí Vás. Podle něj je zcela bezpředmětné, že odpisové doby se liší (a toto je pouze jeden z potenciálně stovky, nebo tisícky jiných možných rozdílů, které by se jinak během převodu můstkem musely vychytat). Ať se liší. Koho to trápí, kromě možná nadřízenou organizaci v Německu, která požaduje účtování o těchto rozdílech?
Protože povinnost reportovat podle IFRS se vztahuje na celý (a potažmo celosvětový) konsolidovaný celek (zatímco místní standardy se obvykle vztahují pouze na jednotlivou právnickou osobu nebo maximálně na národní konsolidovaný celek), tento postup je zcela slučitelný s nařízením Evropské komise a zákony většiny členských zemí (bylo by sice, z pohledu matky, nutné poskytnout správu v čem se daňového nákladu podle IFRS a daňový odvodu podle zákona lišší, ale k jejím sestavení není nutné mít můstek).
A nakonec, názor který jste žádal: můj názor je že Vaší firmu (nebo alespoň její účetní oddělení) vede blbec. Protože tomu tak je, doporučil bych Vám následující postup:
1. sestavte návrh, podle kterého by firma oba systémy vedla samostatně (žádní převod na žádní úrovni ani té pod-rozvahové).
2. až německý ředitel nebo kdokoliv tento návrh zamítne (co udělá z 99.9% pravděpodobností), zvolte jakékoliv jiný řešení, jaké chcete (v tomto okamžiku, na konkrétní podobě řešení příliš nezáleží protože jakékoliv bude stejně bude špatně).
3. nechte si všechno podepsat. Tímto způsobem, až přijde ten průser (který z 99.9% pravděpodobností přijde), nebude to Vaše vina a Vás to nemusí trápit.
Technická poznámka: co se technického provedení týče, já se profesně zabývám výstupem nikoli postupem. Jinak řečeno, já jsem schopen firmám celkem přesně ukázat jakou informaci musí zahrnout do finančních správ aby výkazy odpovídaly požadavkům US GAAP a / nebo IFRS. Jak firmy nastaví své informační systémy, aby se k těmto výsledkům dopracovali, to už jde mimo mě (moje služby jsou příliš drahé abych se této fáze implementace zúčastňoval). Proto žádné praktické řady technického charakteru poskytnout nemůže.
Nicméně, během své přibližně desetileté praxi jsem už potkal řadu lidí který tvrdí, že SAP (i jiné větši informační systémy) se mohou (bez větších komplikací) nastavit tak, aby umožňovali vést dva (nebo deset, to už je jedno kolik) na sobě nezávislých účetních systémů (třeba: US GAAP a Český národní, nebo US GAAP a Český a Německy).
Protože IFRS a US GAAP jsou si podobní, není žádní důvod (kromě možná nedostatek vůle) proč by to nešlo u IFRS.
Ne druhé straně jsou tací, kteří mne neustále tvrdí, že takovéto řešení (paralelní účtování) není technicky možné, protože ho software jednoduše nezvládne. Ačkoliv nejsem počítačový expert, domnívám se (protože ty stejné lidi to nikdy nezkusili – nakonec proč to zkoušet, když to „není možně“), že tato tvrzení je spíš založená na předsudcích a neznalosti než na empiricky získaných důkazech.
Zde (čímž nemyslím pouze Čechy, ale také širší okolí) existuje mnoho firem, které jsou dcerami společností, které v USA musí reportovat podle US GAAP. Tito firmy trápí je stejní problém jako tu vaší: jak sestavit závěrku podle US GAAP (který - podobně jako IFRS - zákonem technicky není) a zároveň takovou která by odpovídala místním normám (který - podobně jako český standardy - zákonem obvykle jsou).
Všeobecně se problém řeší třemi způsoby.
Způsob je nejsnazší ale může používat, jen pokud se jedná (z pohledu matky) o nemateriální dceru. Tato dcera vede své účetnictví podle místních předpisů. Na konci období svou místní (třeba českou) závěrku přeloží do angličtiny (a možná ji také trochu přeorganizuje, aby jí Američané pochopili) a pošle matce. Matka (protože se nejedná o materiální položku) ji bez úprav zahrne do své konsolidované závěrky a dál se tím netrápí.
Způsob dva se používá, pokud dcera je materiální, ale vedení matky zatím nepochopilo, že místní úprava (třeba český zákon o účetnictví) a US GAAP nejsou slučitelné. Takováto společnost během roku účtuje podle místních předpisů (nebo, - co ale obvykle dopadne hůř, - podle US GAAP), a pak na konci období se snaží vychytat všechny rozdíly tím, že sestaví „převodový můstek“ (toto je postup, který zatím volí většina firem - včetně anglických, které si často stále myslí, že IFRS a UK GAAP jsou slučitelné - které se v roce 2005 poprvé setkaly s IFRS).
Způsob tři se používá, pokud dcera je materiální, a vedení matky pochopilo, že US GAAP a místní úprava jsou jablka a hrušky (nebo, po anglicky, jablka a pomeranče).
Tyto firmy svůj informační systém nastaví tak, aby umožnil vést US GAAP (který existuje proto, aby podával informace drobným akcionářům a jiným portfoliovým investorům) tak, jak se vést má. Zároveň ho nastaví tak, aby (paralelně) umožnil vést národní úpravu (která existuje primárně proto, aby podávala informace státu a bankám) tak, jak se vést má.
Na konci období sestaví dva reporty. Jeden nechá zkontrolovat auditorem, který vyjadřuje názor o tom, zda report byl sestaven podle US GAAP. Tuto kvartální, výroční nebo jinou zprávu předloží burze, Komisi pro cenné papíry (nebo jinému regulátorovi) a investorům. Druhý (závěrku podle místních zákonů) nechají zkontrolovat auditorem, který vyjadřuje názor o tom, zda byl sestaven podle místních zákonů. Tento report přiloží k daňovému přiznání, pošle bance nebo statickému úřadu, nebo komukoli, kdo vyžaduje závěrku sestavenou podle národní úpravy.
Toto řešení má tu výhodu, že odstraňuje všechny potíže, jako i tu, která trápí Vás. Podle něj je zcela bezpředmětné, že odpisové doby se liší (a toto je pouze jeden z potenciálně stovky, nebo tisícky jiných možných rozdílů, které by se jinak během převodu můstkem musely vychytat). Ať se liší. Koho to trápí, kromě možná nadřízenou organizaci v Německu, která požaduje účtování o těchto rozdílech?
Protože povinnost reportovat podle IFRS se vztahuje na celý (a potažmo celosvětový) konsolidovaný celek (zatímco místní standardy se obvykle vztahují pouze na jednotlivou právnickou osobu nebo maximálně na národní konsolidovaný celek), tento postup je zcela slučitelný s nařízením Evropské komise a zákony většiny členských zemí (bylo by sice, z pohledu matky, nutné poskytnout správu v čem se daňového nákladu podle IFRS a daňový odvodu podle zákona lišší, ale k jejím sestavení není nutné mít můstek).
A nakonec, názor který jste žádal: můj názor je že Vaší firmu (nebo alespoň její účetní oddělení) vede blbec. Protože tomu tak je, doporučil bych Vám následující postup:
1. sestavte návrh, podle kterého by firma oba systémy vedla samostatně (žádní převod na žádní úrovni ani té pod-rozvahové).
2. až německý ředitel nebo kdokoliv tento návrh zamítne (co udělá z 99.9% pravděpodobností), zvolte jakékoliv jiný řešení, jaké chcete (v tomto okamžiku, na konkrétní podobě řešení příliš nezáleží protože jakékoliv bude stejně bude špatně).
3. nechte si všechno podepsat. Tímto způsobem, až přijde ten průser (který z 99.9% pravděpodobností přijde), nebude to Vaše vina a Vás to nemusí trápit.
Technická poznámka: co se technického provedení týče, já se profesně zabývám výstupem nikoli postupem. Jinak řečeno, já jsem schopen firmám celkem přesně ukázat jakou informaci musí zahrnout do finančních správ aby výkazy odpovídaly požadavkům US GAAP a / nebo IFRS. Jak firmy nastaví své informační systémy, aby se k těmto výsledkům dopracovali, to už jde mimo mě (moje služby jsou příliš drahé abych se této fáze implementace zúčastňoval). Proto žádné praktické řady technického charakteru poskytnout nemůže.
Nicméně, během své přibližně desetileté praxi jsem už potkal řadu lidí který tvrdí, že SAP (i jiné větši informační systémy) se mohou (bez větších komplikací) nastavit tak, aby umožňovali vést dva (nebo deset, to už je jedno kolik) na sobě nezávislých účetních systémů (třeba: US GAAP a Český národní, nebo US GAAP a Český a Německy).
Protože IFRS a US GAAP jsou si podobní, není žádní důvod (kromě možná nedostatek vůle) proč by to nešlo u IFRS.
Ne druhé straně jsou tací, kteří mne neustále tvrdí, že takovéto řešení (paralelní účtování) není technicky možné, protože ho software jednoduše nezvládne. Ačkoliv nejsem počítačový expert, domnívám se (protože ty stejné lidi to nikdy nezkusili – nakonec proč to zkoušet, když to „není možně“), že tato tvrzení je spíš založená na předsudcích a neznalosti než na empiricky získaných důkazech.
Re: Re: Rozdíly mezi lokálním účetnictvím a IFRS
Napsal uživatel O. Benda dne St, 09/17/2008 - 19:42.
Děkuji moc za Vaši jasnou odpověď! Popravdě, od začátku jsem si myslel, že půjde o apples and oranges. V duchu Vašeho názoru jsem jednal se zákazníkem (jak se dalo čekat, zarputile trvá na svém názoru o proúčtování rozdílů, ale to už je věc domluvy finanční ředitelky v ČR se svým protějškem v Německu, ne věc SAP konzultanta).
Co se týká nastavení SAPu, tak je pravdou, že například v majetku umožňuje u každé majetkové karty vést paralelně až 99 oblastí (které mohou odpovídat lokálnímu / lokálnímu daňovému / IFRS / US GAAP / jakémukoliv jinému účetnictví). SAP umí hodnoty v těchto oblastech upravovat nezávisle a buď je pouze reportovat nebo také přímo účtovat (periodicky) z hodnot v lokálním účetnictví. Při určitých typech účtování umožňuje nastavit i odlišné charakteristiky účetních řádek (= jiné účty, hodnoty).
V praxi to někteří zákazníci SAPu dělají tak, že zvolí odlišnou analytiku pro účty z každé paralelní evidence. Takže třeba účet pro pořízovací cenu majetku (např. český 022) má přidělené koncernové číslo 3810100, ten samý účet v IFRS číslo 3810700 a v US GAAP číslo 3810900. Účet, kde se nepředpokládají odchylky, má číslo např. 3810000. Pak se v SAPu vytvoří 3 verze výkazů rozvahy (a výsledovky) tak, aby zahrnovaly pouze správné účty patřící do dané oblasti.
Myslím, že takto by neměl mít žádný software problémy vést paralelní evidence. Většina software dnes stejně běží na výkonných databázových serverech, které umí pomocí spouští (triggerů) aktualizovat hodnoty dejme tomu v paralelních účetních knihách kopií / úpravou z lokální účetní knihy nebo spouštět třeba pomocí uložené procedury, která se může naplánovat jako periodický job na straně serveru. Pokud software nepoužívá takovou databázi (což by mohlo být důvodem pro jeho náhradu :-), i tak si myslím, že by neměl být problém podobnou proceduru napsat. Možná, že si jen tvůrci sw neumí takovou věc představit (popravdě, dokud jsem nezačal implementovat toto do SAPu já společně se zkušenými kolegy, neuměl jsem si to představit také).
Abych to upřesnil, moje zkušenosti nejsou zase až tak rozsáhlé. Ale viděl jsem výše zmíněnou implementaci u dvou německých zákazníků, oba mají pobočky v EU, Asii, a jeden i v Jižní Africe. Ve všech státech to implementují stejným způsobem (1 skupinový účet nebo 3 různé účty a každému účtu je přiřazen alternativní účet z lokálního účetního rozvrhu). V případě účetnictví majetku jsem doporučil používat rozdílovou oblast v majetku, která dovede vyčíslit rozdíl mezi lokální daňovou oblastí a IFRS (ale nic nikam neúčtuje). Nicméně, jak to dopadlo, jsem psal nahoře.
Takže ještě jednou děkuji (i za Vaši velmi poučnou knihu o Světovém účetnictví, máme ji s manželkou doma).
Co se týká nastavení SAPu, tak je pravdou, že například v majetku umožňuje u každé majetkové karty vést paralelně až 99 oblastí (které mohou odpovídat lokálnímu / lokálnímu daňovému / IFRS / US GAAP / jakémukoliv jinému účetnictví). SAP umí hodnoty v těchto oblastech upravovat nezávisle a buď je pouze reportovat nebo také přímo účtovat (periodicky) z hodnot v lokálním účetnictví. Při určitých typech účtování umožňuje nastavit i odlišné charakteristiky účetních řádek (= jiné účty, hodnoty).
V praxi to někteří zákazníci SAPu dělají tak, že zvolí odlišnou analytiku pro účty z každé paralelní evidence. Takže třeba účet pro pořízovací cenu majetku (např. český 022) má přidělené koncernové číslo 3810100, ten samý účet v IFRS číslo 3810700 a v US GAAP číslo 3810900. Účet, kde se nepředpokládají odchylky, má číslo např. 3810000. Pak se v SAPu vytvoří 3 verze výkazů rozvahy (a výsledovky) tak, aby zahrnovaly pouze správné účty patřící do dané oblasti.
Myslím, že takto by neměl mít žádný software problémy vést paralelní evidence. Většina software dnes stejně běží na výkonných databázových serverech, které umí pomocí spouští (triggerů) aktualizovat hodnoty dejme tomu v paralelních účetních knihách kopií / úpravou z lokální účetní knihy nebo spouštět třeba pomocí uložené procedury, která se může naplánovat jako periodický job na straně serveru. Pokud software nepoužívá takovou databázi (což by mohlo být důvodem pro jeho náhradu :-), i tak si myslím, že by neměl být problém podobnou proceduru napsat. Možná, že si jen tvůrci sw neumí takovou věc představit (popravdě, dokud jsem nezačal implementovat toto do SAPu já společně se zkušenými kolegy, neuměl jsem si to představit také).
Abych to upřesnil, moje zkušenosti nejsou zase až tak rozsáhlé. Ale viděl jsem výše zmíněnou implementaci u dvou německých zákazníků, oba mají pobočky v EU, Asii, a jeden i v Jižní Africe. Ve všech státech to implementují stejným způsobem (1 skupinový účet nebo 3 různé účty a každému účtu je přiřazen alternativní účet z lokálního účetního rozvrhu). V případě účetnictví majetku jsem doporučil používat rozdílovou oblast v majetku, která dovede vyčíslit rozdíl mezi lokální daňovou oblastí a IFRS (ale nic nikam neúčtuje). Nicméně, jak to dopadlo, jsem psal nahoře.
Takže ještě jednou děkuji (i za Vaši velmi poučnou knihu o Světovém účetnictví, máme ji s manželkou doma).
Re: Re: Re: Rozdíly mezi lokálním účetnictvím a IFRS
Napsal uživatel Mladek dne St, 09/17/2008 - 19:42.
Nedavno E&Y spracovalo a Min Fin publikovalo celkem dobry srovnani IFRS a CNS:
http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/IFRS_CAL_Comparison_CZ.pdf
http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/IFRS_CAL_Comparison_CZ.pdf
Re: Re: Re: Re: Rozdíly mezi lokálním účetnictvím a IFRS
Napsal uživatel Tomas Libal dne St, 09/17/2008 - 19:43.
Pekna je podle meho nazoru i prirucka zpracovana PWC
http://www.pwcglobal.com/extweb/pwcpublications.nsf/dfeb71994ed9bd4d802571490030862f/44d0df09dc16772d8025702300488c75/$FILE/PwC_IFRSaCUP_podobnosti_rozdily.pdf
-------------
Nevim zda se to da oznacit jako ctvrta varianta, ale setkal jsem se u velmi renomovane nadnarodni spolecnosti s postupem, kdy prioritne uctuji pro potreby ucetni zaverky podle US GAAPu. Nasledne provadeji upravy podle CZ pravidel. Pocet uprav je v radu stovek ruznych korekci. Kazdy dalsi rok dalsi stovky pribyvaji. Vysledna ucetni zaverka podle CZ pravidel je necim co se s ohledem na Pravidla pro uzivani diskuzniho fora neda vystizne pojmenovat:-)))). Takze s Vami pane Mladku naprosto souhlasim, ze jedine rozumne reseni je vest oddelene ucto podle narodnich pravidel a pro potreby konsolidace.
http://www.pwcglobal.com/extweb/pwcpublications.nsf/dfeb71994ed9bd4d802571490030862f/44d0df09dc16772d8025702300488c75/$FILE/PwC_IFRSaCUP_podobnosti_rozdily.pdf
-------------
Nevim zda se to da oznacit jako ctvrta varianta, ale setkal jsem se u velmi renomovane nadnarodni spolecnosti s postupem, kdy prioritne uctuji pro potreby ucetni zaverky podle US GAAPu. Nasledne provadeji upravy podle CZ pravidel. Pocet uprav je v radu stovek ruznych korekci. Kazdy dalsi rok dalsi stovky pribyvaji. Vysledna ucetni zaverka podle CZ pravidel je necim co se s ohledem na Pravidla pro uzivani diskuzniho fora neda vystizne pojmenovat:-)))). Takze s Vami pane Mladku naprosto souhlasim, ze jedine rozumne reseni je vest oddelene ucto podle narodnich pravidel a pro potreby konsolidace.
Re: Rozdíly mezi lokálním účetnictvím a IFRS
Napsal uživatel Mladek dne St, 09/17/2008 - 19:44.
Dobrý den,
Pod variantou dva jsem vesměs myslel převod (jedním směrem, druhým směrem, to je vcelku jedno). Ačkoliv obě varianty vedou k nešťastným koncům, směr US GAAP / IFRS - ČNS je horší. Proč? Každá společnost by nejprve měla dodržovat zákony té země, kde podniká (jinak tam asi nebude podnikat dlouho). Teprve poté by se měla starat, zda akcionářům o svém podnikání podává dostatek informací.
Jinak, tu studii od PwC jsem také kdysi četl. Příliš mne nenadchla. Ne že ta od E&Y je světoborná (žádná srovnávačka není), ale E&Y alespoň vysloveně upozornili na to, že IFRS nejsou „obecně platnou právní normou“ (čímž se zásadně liší od českého účta, které zákonem je). Mám proto pocit, že PwC rozdíly příliš zlehčuje, čímž navádí lidi k tomu, aby si ten převod zkusili. Nicméně (přestože se mi moc nelíbí) Váš odkaz mazat nebudu.
Nakonec, všichni čtenáři této skupiny jsou dospělí. Pokud si ho někdo z nich opravdu chce namotat kolem krku, vždy se najde někdo, kdo jim ten provaz ochotně poskytne.
Pod variantou dva jsem vesměs myslel převod (jedním směrem, druhým směrem, to je vcelku jedno). Ačkoliv obě varianty vedou k nešťastným koncům, směr US GAAP / IFRS - ČNS je horší. Proč? Každá společnost by nejprve měla dodržovat zákony té země, kde podniká (jinak tam asi nebude podnikat dlouho). Teprve poté by se měla starat, zda akcionářům o svém podnikání podává dostatek informací.
Jinak, tu studii od PwC jsem také kdysi četl. Příliš mne nenadchla. Ne že ta od E&Y je světoborná (žádná srovnávačka není), ale E&Y alespoň vysloveně upozornili na to, že IFRS nejsou „obecně platnou právní normou“ (čímž se zásadně liší od českého účta, které zákonem je). Mám proto pocit, že PwC rozdíly příliš zlehčuje, čímž navádí lidi k tomu, aby si ten převod zkusili. Nicméně (přestože se mi moc nelíbí) Váš odkaz mazat nebudu.
Nakonec, všichni čtenáři této skupiny jsou dospělí. Pokud si ho někdo z nich opravdu chce namotat kolem krku, vždy se najde někdo, kdo jim ten provaz ochotně poskytne.
Re: Re: Rozdíly mezi lokálním účetnictvím a IFRS
Napsal uživatel Hepner dne St, 09/17/2008 - 19:44.
Pane Bendo,
jsem presvedcen (stejne jako pam Mladek), a praxe mi to prokazala, ze SAP je schopen vest paralelne tolik pohledu na jednu ucetni jednotku (CZ GAAP, CZ tax, IFRS, US GAAP, ... ), kolik je potreba. A to samozrejme vcetne majetku. Je nabiledni, ze se tyto pohledy mohou diametralne lisit. Povetsinou jsou zakladnim problemem nemecke matky (my vime vsechno lip) a americke matky (vy neuctujete v $???). Pri spolupraci matky (hlavne v oblasti definice ucetni osnovy), lokalni uctarny (to je prace navic!) a konzultanta se dosahnout stavu, kdy ze SAPu lze dostat na zmacknuti cudliku reporting lokalni i libovolny jiny.
S pozdravem,
Vladimir Hepner
jsem presvedcen (stejne jako pam Mladek), a praxe mi to prokazala, ze SAP je schopen vest paralelne tolik pohledu na jednu ucetni jednotku (CZ GAAP, CZ tax, IFRS, US GAAP, ... ), kolik je potreba. A to samozrejme vcetne majetku. Je nabiledni, ze se tyto pohledy mohou diametralne lisit. Povetsinou jsou zakladnim problemem nemecke matky (my vime vsechno lip) a americke matky (vy neuctujete v $???). Pri spolupraci matky (hlavne v oblasti definice ucetni osnovy), lokalni uctarny (to je prace navic!) a konzultanta se dosahnout stavu, kdy ze SAPu lze dostat na zmacknuti cudliku reporting lokalni i libovolny jiny.
S pozdravem,
Vladimir Hepner