Dobrý den,rád bych se prosím poradil ohledně účetního zachycení strukturových investičních nástrojů, jako jsou například discount nebo bonus certifikáty.Primárně řeším základní otázku: bonus certifikát je z právní povahy tohoto finančního nástroje dluhový nástroj - dlužní úpis (nejedná se přímo o dluhopis). Jedná se o cenný papír, který je emitován zpravidla velkými bankami, nevyplácí žádný průběžný výnos (úrok) a pouze v emisním prospektu je definován způsob stanovení hodnoty produktu na konci doby trvání.Myšlenkově lze výplatní profil odvodit ze spojení dvou komponentů - podkladového aktiva (např. akcie) a bariérové opce. Investorovi ovšem emitent neprodává tyto komponenty, ale uvedený cenný papír - dlužní úpis. Sám emitent zajišťuje svou pozici tím, že nakoupí do svého portfolia zmíněné komponenty (akcii a opci), aby neutralizoval tržní riziko produktu.Dotaz tedy zní - jak účtovat o tomto cenném papíru, který neodpovídá žádným standardním typům cenných papírů? Je o něm možné účtovat jako o dluhovém nástroji nebo je za předpokladu, že je jeho výplatní profil odvozen od podkladového aktiva o něm účtovat jako o derivátu? Mám za to, že jako o derivátu o něm účtovat není možné z více důvodů, například protože:a) nemá termínový charakterb) nemá pákový efektJestliže je správný předpoklad, že o něm účtovat jako o dluhovém nástroji, jakým způsobem ho prvotně zachytit v účetnictví a potom oceňovat k rozvahovému dni? Stačí, že pro něj existuje aktivní trh, ze kterého je možné převzít reálnou hodnotu a na tuto ho v rozvahový den přecenit?Máte prosím někdo zkušenosti s účtováním těchto nástrojů? Jsem účetní amatér - jde mi v podstatě o základní způsob nahlížení na tyto nástroje z účetního pohledu.Děkuji předem za jakoukoliv reakci a přeji hezký den.
Ja osobne nemam zadnou.
Ja osobne nemam zadnou. Proto jsem zatim neodpovidal.
Kazdopadne, mne se nezda, ze to, co popisujete, je derivat. Ne proto, ze nema terminovany charakter nebo pakovy efekt, ale proto, ze nesplnuje soucasne platnou definici pro derivaty derivatu (IAS 39 z roku 2009):
Derivát je finanční nástroj nebo jiná smlouva spadající do působnosti tohoto standardu (viz odstavce 2–7) vyznačující se těmito třemi znaky:
a) jeho hodnota se mění v závislosti na změně úrokové míry, ceny finančního nástroje, ceny komodity, měnového kurzu, cenového nebo úrokového indexu, úvěrového ratingu či úvěrového indexu nebo jiné proměnné (tzv. „podkladová proměnná“). Pokud tato proměnná nemá finanční charakter, nesmí být specifická pro některou ze smluvních stran;
b) nevyžaduje žádnou počáteční investici nebo vyžaduje počáteční investici nižší, než jaká by byla požadována u ostatních typů smluv, u kterých by bylo možné očekávat podobnou reakci na změny tržních podmínek, a
c) bude vypořádán v budoucnosti.
Pokud nastroj, ktery popisujete, neplati zadny urok, emitent ho zauctuje v cene, za kterou ho prodal a souvisejici diskont bude rozpoustet do nakladoveho uroku metodou efektivniho uroku. Pokud ho investor mini drzet do splatnosti, bude postupovat obdobne, krome ze diskont bude rozpoustet (take metodou efektivniho uroku) do vynosovych uroku. Pokud investor nastroj nemini drzet do splatnosti, bude ho vykazovat v trzni cene.