Opět nastal čas vyjádřit se k mezinárodní konvergence účetních standardů [1].
V roce 2002 se zatím neodehrálo nic[2], co by mělo tak velký význam v kontextu konvergence světových účetních standardů, jako dokončení IAS[3] a rozhodnutí IOSCO doporučit[4] IAS v roce 2000, nebo vznik IASB[5] a rozhodnutí Evropské komise přijmout IAS za celoevropské standardy[6] v roce 2001. Nicméně několik událostí by stálo za zmínku.
V roce 2002 se IASB rozhodl, že IAS[7] už nebude IAS, ale že to bude IFRS[8], a ministři EU se rozhodli potvrdit[9]už zmíněné rozhodnutí Evropské komise.
Bohužel i po těchto událostech je cíl vytvořit z IFRS jediný celosvětový účetní standard stále v nedohlednu.
Během kongresu EAA v dubnu 2002 jsem měl příležitost soukromě pohovořit s jedním z předních odborníků na americkou Komisi pro cenné papíry (Securities and Exchange Commission, neboli SEC). Tento odborník potvrdil mojí domněnku, že (navzdory několika nepříznivým událostem ) SEC neuvažuje o tom, že by v dohledné době dovolila firmám, které obchodují na amerických burzách, reportovat podle IFRS .
Dnes IAS už není IAS. International Accounting Standards jsou nyní známy jako International Financial Reporting Standards (IFRS), neboli Mezinárodní Standardy pro Finanční Reportování.
V červnu 2002 Evropský parlament ratifikovalrozhodnutí Evropské komisea potvrdil IFRS jako jediný celoevropský systém pro finanční reportování.
Bohužel i po těchto událostech je cíl vytvořit z IFRS jediný celosvětový účetní standard stále v nedohlednu.
Během kongresu EAA v dubnu 2002 jsem měl příležitost soukromě pohovořit s jedním z předních odborníků na americkou Komisi pro cenné papíry (Securities and Exchange Commission, neboli SEC). Tento odborník potvrdil mojí domněnku, že (navzdory několika nepříznivým událostem[10]) SEC neuvažuje o tom, že by v dohledné době dovolila firmám, které obchodují na amerických burzách, reportovat podle IFRS[11].
Paradoxní je, že je to právě rozhodnutí EU přijmout IFRS, které bude bránit v tom, aby se IFRS staly skutečně světovým účetním systémem.
Důvodem je způsob, kterým Evropská unie IFRS přijala. Nejprve, EU nepřijala IFRS bez výhrad. EU si ponechává možnost jednotlivá pravidla „potvrzovat“ a přijmout pouze ty standardy, které jsou politicky přijatelné[12].
A to je pouze začátek potíží. Podle vyjádření pana Karla Van Hulle (člena Evropské komise), EU nepovažuje za vhodné platit za svá účetní pravidla. Jinak řečeno, IASB je dnes nezávislá organizace, která je nezávislá hlavně právě pro to, že se živí prodejem IFRS. Pokud EU za IFRS nebude platit, IASB přijde o své příjmy[12a]. Pan Van Hulle to sice vysloveně neřekl, ale naznačil, že EU svou neochotu za práci IASB přímo zaplatit, vynahradí dotací ze státního rozpočtu. Tento krok samozřejmě zbaví IASB posledního zbytku nezávislosti, který jí zbude poté, co jednotlivé standardy budou „potvrzené.“
To znamená, že EU si pro sebe buduje možnosti zasahovat do práce IASB, pokud tato práce nebude vyhovovat představám evropských politiků o tom, jak by IFRS měl vypadat. Jako důsledek bude IASB pod neustálým tlakem evropských politiků vydávat standardy, která vyhovují evropským politickým zájmům.
Protože SEC všeobecně nepovažuje účetní pravidla ovlivňována politickým procesem za spolehlivá[12b], je tak jisté, že pokud IFRS budou ovlivňovány evropským politickým procesem, nebudou akceptovány na amerických kapitálových trzích. Z tohoto vyplývá, že IFRS se nebude moci považovat za světový účetní systém, ale za evropský účetní systém.
Jak se vyjádřil můj kolega[12c]: dovolit Evropanům prosadit vlastní účetní pravidla na americkém kapitálovém trhu by bylo stejné, jako kdyby si někdo pracně postavil luxusní vilu a pak dovolil svému chudému sousedovi vybourat si do jedné zdi vchod a přistěhovat své krámy.
Evropané často považují Američany za naivní. Tak naivní však nejsou.
nahoru
Sbližování standardů[13]
17.09.2000
Často dostávám otázku: kdy se US GAAP a IFRS konečně sblíží?
Odpověď je jednoduchá. Už se sblížily.
Dnes jsou oba tyto systémy hotové[14], mají shodný cíl[15], a jsou si dostatečně podobné[16], aby se mohly považovat za zhruba srovnatelné[17].
Takže otázka "kdy se sblíží?" není aktuální.
Existuje však jiná otázka, která rozhodně aktuální je: kdy se z IFRS stane skutečně světový účetní systém?
Odpověď na tuto otázku je: v nedohlednu.
Sbližování světových účetních standardů, část první
Podívejme se na několik nedávných zajímavých událostí.
V roce 2000 IASC vydala IAS 39, a tím ukončila tvorbu tzv. 30 core standards. Dále tato organizace přijala novou strukturu, která má zaručit, aby byla politicky nezávislá, a aby tak všechna její další pravidla byla především technicky správná (i za cenu toho, že pro některé uživatele a vlády jejich zemí by mohla být nepohodlná).
Krátce poté americká SEC vydala concept release 34-42430. Tento dokument oznamuje světové veřejnosti, že SEC uvažuje o přijetí IFRS[18] (tento dokument se nachází na stránkách SEC).
V tomto roce také IOSCO[19] vydal doporučení všem svým členům, aby povolili firmám, které používají IFRS, vstup na své burzy[20].
O pár týdnů později se Evropská komise (Commission of the European Communities, exekutivní orgán EU, nikoliv komise pro cenné papíry) rozhodla, že od roku 2005 budou všechny veřejné obchodní firmy v EU používat IFRS.
Sbližování světových účetních standardů, část druhá
Pokud bychom četli pouze titulky, mohlo by se zdát, že jeden světový účetní systém není v nedohlednu, ale že je to otázka pouhých pár měsíců. Bohužel není tomu tak.
Stanovisko Evropy
Nejprve k rozhodnutí Evropské komise.
Evropská komise sice rozhodla, že IFRS je přijatelné, ale ne úplně. Jinak řečeno, v jejím komuniké, COM (2000) 359, je obsažena podmínka, že IFRS budou podléhat tzv. "endorsement mechanism", což má sloužit k tomu, aby vláda každé země v EU mohla dohlížet na nové standardy a zajistit, aby tyto standardy neobsahovaly "podstatné nedostatky", které neberou v úvahu "prvky specifické pro prostředí EU"[21].
Jak si Evropská komise tuto "intervenci" představuje, neupřesňuje. Říká však, že pouze ty IFRSy, které projdou tímto "endorsement mechanism" budou použitelné v EU.
Ale postoj EU není jedinou mouchou, která plave v této polévce.
Stanovisko USA
Americká SEC se svým concept release říká: "V této době neočekáváme, že zaujmeme 'process-oriented approach' (systémový) postoj k standardům IASB (postoj, který máme vůči FASB). Místo toho budeme nadále používat 'product-oriented approach' a budeme ohodnocovat každý IASB standard poté, co bude hotový".
A co to znamená?
Pokud se některé zemi EU nebo SEC nebude líbit nějaký IFRS, tak ho nepřijme. Tudíž postupem času nebude jeden IFRS, ale budou tři: Ten pravý, evropský (E-IFRS) a americký (A-IFRS).
Protože se zdá, že komuniké EU je především reakce na concept release SEC, nebylo by zbytečné se na tento concept release trochu blíž podívat.
Samozřejmě, že hlavní cíl SEC je zajistit, aby investoři (Američané i cizinci), kteří se účastní amerických kapitálových trhů nebyli zneužíváni. Jeden způsob, jak toto zajistit, je, že dohlíží na tyto trhy a na všechny jejich účastníky (investory, firmy, makléře i investiční bankéře). Výsledkem je, že praktiky, které jsou stále běžné na mnoha světových burzách, jako např. "insider trading" nebo "price fixing", z amerických burz prakticky vymizely.
Další způsob je, že se snaží zaručit, aby investoři, kteří se těchto trhů zúčastňují, byli vždy adekvátně informováni. Toto spočívá nejenom v tom, že se snaží zaručit, aby jim firmy předkládaly informace vyhotovené podle sady rigorózních pravidel (US GAAP), ale aby tato pravidla byla skutečně dodržována, "in letter and in spirit" (v písmu i v duchu).
Toto dodržování však vyžaduje víc než jenom dozor od SEC. Vyžaduje také existenci dostatečné infrastruktury, existenci školených a znalých lidí, kteří budou tato pravidla aplikovat (firemní účetní) a znalých nezávislých odborníků, kteří budou míru dodržování pravidel posuzovat (auditoři).
Ale ani toto nestačí. Adekvátní infrastruktura také vyžaduje existenci spravedlivého a účinného právního řádu a existenci nezávislých soudů, které jsou si schopny dodržování pravidel (od všech zúčastněných stran, včetně SEC) vynutit.
Jednu z hlavních námitek které SEC vůči IFRS má, je právě to, že (na mezinárodní úrovni) chybí tato infrastruktura. Samozřejmě SEC říká, že jim vadí to, že IFRSy jsou příliš všeobecné a flexibilní, to je mimochodem stejný argument, který použila, aby se zbavila APB (Accounting Principles Board, předchůdce FASB, dnešního tvůrce US GAAP) a nahradila ho právě FASB. Ale faktem zůstává, že IFRSy nikdy nebudou (a ani by neměly být) stejně přísné a rozsáhlé jako US GAAP (které řeší pouze problémy USA), protože IFRS musí řešit problémy celého světa.
SEC si je tohoto faktu samozřejmě vědoma. A tak, i když často říká něco jiného, SEC nevadí, že IFRSy jsou flexibilní (a někdy i vágní). Co SEC opravdu vadí, je infrastruktura, která není adekvátní k tomu, aby byl splněn zakladní cíl IFRS: Poskytovat "true and fair view" (věrný a pravdivý obraz).
Podívejme se na to z pohledu SEC.
V Americe jsou účetní, kteří mají dlouholetou praxi při aplikování US GAAP a auditoři, kteří mají dlouholetou praxi při dohlížení na tuto aplikaci. V Americe také existuje soudní systém, kde poroty (sestavené z náhodně vybraných běžných občanů) nejenom rozhodují o vině či nevině, ale také o výši odškodného. A sama SEC má dlouholetou historii trestání lidí a firem, kteří pravidla porušují. Ale přesto všechno se každý rok najde mnoho firem, které překrucují (nebo i porušují) účetní pravidla, firem, které SEC lžou, a které svým počínáním způsobují svým investorům mnohomiliardové škody.
Tudíž SEC má plné právo mít obavy o to, jak se budou IFRSy aplikovat v zemi, kde hrozba soudního postihu je spíš podnětem k smíchu, než k obavě.
Na druhé straně jak američtí akcionáři, tak i SEC mají plné právo zažalovat jakoukoliv firmu, která obchoduje svými akciemi na amerických kapitálových trzích (protože podle amerického práva se soudní žaloba může konat tam, kde vznikla škoda). Ve světle této skutečnosti je zřejmé, že námitky SEC (co se rigorózní aplikace IFRSu týká) nejsou opodstatněné, a tak její návrh schvalovat individuální IFRSy zvlášť lze brát za pouhý projev mrzutosti.
Pokud by se však člověk chtěl na tuto situaci dívat cynicky, mohl by být záměr SEC pouhý trik.
Otázka však je: Jak velký trik?
Je možné, že SEC klade tyto požadavky aby se později mohla dohodnout s EU (a jinými zeměmi), že obě strany z tohoto požadavku upustí a tak umožní vzniku jednoho skutečně světového IFRS? Toto samozřejmě předpokládá, že SEC věděla, že EU bude chtít zavést "endorsement mechanism" předem, a (protože vydala svoji výzvu jako první) pouze chtěla donutit EU, aby hned vyložila své karty na stůl.
Další možnost je, že SEC to myslí vážně a chce se tímto krokem postavit do role tvůrce nového světového účetnictví. Toto by samozřejmě znamenalo, že SEC si je jistá, že americké kapitálové trhy jsou dostatečným lákadlem, aby přesvědčili všechny firmy světa k používání A-IFRS a díky tomu na ně měly vstup.
Pokud je člověk však opravdu cynický, tak uvěří tomu, že SEC vyhovuje stávající stav, a tím že chce fragmentovat IFRS, se pouze snaží stávající stav[22] udržet (a přitom se tvářit jako řádný světový občan).
Vedlejším účinkem je také to, že protože cizinci spoří za ně, Američané to dělat nemusí.
Která z těchto variant je ta pravá?
Já věřím tomu, že SEC si je vědoma svého základního cíle, kterým je chránit americké investory, kteří se účastní amerických kapitálových trhů. Protože však Američané také investují do zahraničí, myslím si, že SEC upřímně chce přispět k tomu, aby vzniknul jeden všeobecně uznávaný světový účetní systém. Dál si myslím, že SEC si uvědomuje, že takovýto systém nemůže vzniknout, pokud účetní pravidla netvoří politicky nezávislí a skutečně znalí odborníci.
Tak, i když jako každá vládní organizace má sklony k tomu snažit se podřídit hospodářství politickým zájmům, si myslím, že si nakonec uvědomí, že tudy cesta nepovede[23].
Tudíž, dle mého názoru, SEC nepovolí cizím firmám používat IFRS bez toho, aby přitom povinně prováděly úpravy k US GAAP, do té doby než vznikne dostatečná infrastruktura, aby vůči IASB mohla zaujmout stejný postoj, jako má dnes vůči FASB[24].
Co toto bude znamenat pro budoucnost světového účetnictví?
Podle FASB nepřijetí IFRS urychlí vznik skutečného světového účetnictví. Po zvážení situace s tímto názorem souhlasím. To znamená, že pokud by podmínkou pro přijetí IFRS v Americe bylo, že SEC bude uděleno právo do něj zasahovat, tak je lepší, aby v tomto okamžiku IFRS nepovolila.
Pokud to však SEC udělá, tak by celý zbytek světa měl zvážit jaké jsou její pravé úmysly, a podle toho se zachovat.
Dodatečná diskuse ohledně IFRS v České republice
Počátkem léta jsem se zúčastnil diskuse s osobou, která ví, jak se věci mají. Tato osoba mi potvrdila, že novela zákona o účetnictví bude obsahovat formulaci, která bude vyžadovat “mezinárodně uznávaný účetní systém” pro konsolidované jednotky (a umožní použití takovéhoto systému u všech firem). Pod pojmem “mezinárodně uznávaný účetní systém” se myslí IFRS, nebo US GAAP[25].
To mě moc potěšilo, ne jenom protože to je velký krok k tomu, aby zde vznikl skutečně funkční hospodářský systém, ale protože to ukazuje, že čeští politici konečně dostali rozum.
Také si myslím, že ani EU to se svým požadavkem pro “endorsement mechanism” nemyslí skutečně vážně.
Na druhé straně, pokud to opravdu vážně myslí, si myslím, že tato zem by se bez EU měla lépe.
Nakonec jedinou skutečnou výhodou, kterou EU může přinést, je přístup na její trhy (ale tím myslím pouze její spotřebitelské trhy – co se evropských kapitálových trhů týká, není o co stát) a WTO Evropu stejně postupně donutí je plně otevřít.
Abych se vyjádřil ještě jasněji, pokud to EU se svým “endorsement mechanism” skutečně myslí vážně, tak EU opravdu je – jak řekl jeden z mých nejoblíbenějších autorů – “confederacy of dunces”.
A kdo chce být členem takovéhoto spolčení?
Sbližování účetních standardů - část třetí
SEC je samozřejmě pouze jedna z mnoha organizací, které mají na světové účetnictví vliv. Jak jsem však uvedl v druhé části tohoto článku, její rozhodnutí bude mít velký vliv na další vývoj tohoto účetnictví. Protože se při svém rozhodnutí SEC musí řídit “due process” (postup předepsán americkým právním řádem, který vyžaduje, aby se bralo v úvahu přání veřejnosti), příspěvky, které obdržela jako reakci na svou “concept release 34-42430”, jsou důležité.
Jsou důležité také proto, že nám poskytnou přehled toho, jak se k problematice světového účetnictví staví odborný svět[26].
Krátký přehled příspěvků
Příspěvky se dají rozdělit do dvou základních kategorií: Američané a cizinci.
Respondenty z Ameriky byli samozřejmě tvůrci US GAAP a “velká pětka”. Dále své příspěvky poskytlo pár profesorů a sdružení investorů. Cizinci, kteří odpověděli, se dají rozdělit do přibližně tří skupin. Tvůrci pravidel (žádní evropští auditoři neposkytli elektronický příspěvek), firmy, které uvažují o účasti na amerických kapitálových trzích (a jejich zájmové skupiny), a běžní občané (především investoři).
Co se názorů týká, z těch Američanů, kterým na účetnictví přímo záleží (tvůrci pravidel a velká pětka) všichni kromě jednoho jsou proti tomu aby SEC povolila vstup firmám, které používají IFRS na americký kapitálový trh bez toho, aby museli nadále provádět úpravy.
Zbytek Američanů je více či méně pro to, aby SEC povolila účtování podle IFRS, ale o celou debatu neprojevují příliš velký zájem.
Mnohem zajímavější reakce se objevila u cizinců (kteří reprezentovali více než dvě třetiny všech respondentů). První a druhá skupina, jednotlivé národní účetní komory, IASB, bývalí členové IASB a cizí firmy, které chtějí na americké kapitálové trhy a jejich zájmové organizace (nejpočetnější skupina), jsou vehementně pro to, aby SEC povolila IFRS bez úprav.
Ještě zajímavější však byla reakce těch cizinců, kteří jsou buď investoři, nebo soukromé osoby. Všichni do jednoho prudce nesouhlasili s myšlenkou, že by SEC pustila na americký kapitálový trh firmy účtující pouze podle IFRS.
Nakonec se také vyjádřilo několik bank a bankovních asociací. Ty sice říkaly, že SEC by asi měla IFRS přijmout, ale jejich příspěvkům chyběla vášeň.
Přehled vybraných částí zajímavého příspěvku
Ze všech příspěvků jsou nejdůležitější ty od FASB (Financial Accounting Standards Board) a AICPA (American Institute of Certified Public Accountants). Důvodem je, že tyto dvě organizace mají konečnou zodpovědnost za tvorbu a aplikaci US GAAP[27].
Obě tyto organizace zaujaly odmítavý postoj vůči tomu, aby SEC povolila firmám, které používají IFRS vstup na americký kapitálový trh bez toho, aby tyto standardy upravily (reconcile) k US GAAP.
Důvody, které uvádějí, jsou různé.
Stanovisko FASB
Jako svůj hlavní praktický důvod FASB uvádí, že IFRSy nejsou dostatečně obsáhlé a rigorózní, aby pouze na jejich základě mohly firmy připravovat spolehlivé uzávěrky (jejich názor, který obsahuje i důkazy pro podporu jejich tvrzení, najdete pod názvem jenkins2.htm na stránkách SEC).
Dál FASB namítá, že IFRSy sice umožňují firmám, aby se (v případě, že nějaký standard není dostačující) řídily jinými účetními pravidly, ale že standardy nespecifikují, která pravidla to jsou[28].
Kromě těchto dvou praktických důvodů FASB také uvádí několik teoretických.
První z nich je názor, že pokud SEC povolí IFRS (bez úprav), ztratí se hlavní motivace k tomu, aby se stávající světové účetní systémy nadále sbližovaly[29].
FASB uvádí za svůj cíl (podobně jako IASB, IOSCO a SEC) situaci, kdy existuje jeden všeobecně uznávaný světový účetní systém. Za nepřijatelnou považuje situaci, kde funguje několik zhruba srovnatelných systémů.
Uvedeným důvodem je, že pokud tento stav existuje, investoři nebudou moci firmy, které tyto systémy používají porovnávat bez toho, aby provedli úpravy sami. Toto však nejenom převede cenu za uskutečnění těchto úprav z emitantů na investory, ale také ji mnohonásobně zvýší, protože pokud tyto úpravy musí dělat emitent, tak za ně zaplatí pouze jednou a pokud tyto úpravy budou muset dělat investoři, tak za ně zaplatí mnohokrát (protože každý investor je bude muset udělat zvlášť).
FASB také argumentuje tím, že pokud SEC standardy IFRS přijme, dostane se do situace, kde se bude muset zajímat o to, zda infrastruktura (auditorská, regulační a právní) ve všech zemích je dostačující, aby vytvořila spolehlivé IFRS. Protože takováto infrastruktura často neexistuje (a mnoho zemí ji dlouho mít nebude), SEC se dostane do pozice, kdy bude světovou finanční policií.
A nejenom to, protože SEC nebude dohlížet pouze na dodržování účetních pravidel, ale bude je – prostřednictvím svého vlivu na IASB – také tvořit, dostane se do střetu zájmů[30].
Jinak řečeno, kdyby SEC měla mít konečnou zodpovědnost za prosazování IIFRS, mohla by nastat situace, kdy všechny firmy světa (které se účastní amerických kapitálových trhů) by musely své knihy před SEC případně otevřít[31].
To ale také postaví i ty nejpoctivější firmy do situace, kde svá choulostivá místa budou muset odhalit před orgánem americké vlády[32].
A tak FASB doporučuje, aby se minimálně zachoval existující stav. Také doporučuje, aby se zpřísnily a rozšířily úpravy, které jsou dnes povinné, tak aby jejich základní uživatelé mohli vytvořit uzávěrku, která by plně odpovídala US GAAP.
Stanovisko AICPA
AICPA uznává, že některé IFRSy jsou vysoce kvalitní, ale tvrdí, že IFRS jako celek je nedostačující.
Hlavní argument, který AICPA předkládá je že “core standards” jsou velice flexibilní a tak umožňují mnoho různých postupů, co se uznání a měření položek týká. Dál říká, že standardy jsou psány nejasně a vágně, a tak umožňují širokou škálu různých interpretací. Výsledkem je, že různé firmy mohou aplikovat stejné standardy a na stejný typ transakcí, ale mohou dospět k podstatně odlišným výsledkům[33].
Kromě tohoto všeobecného nedostatku AICPA takto poukazuje na chybějící pravidla pro specifický průmysl. Na otázku: ”Jsou ještě nějaká specifická témata, která se musí oslovit?” AICPA odpovídá:
“Další téma, které se musí oslovit, zahrnuje účetnictví pro “stock compensation” (kde se vyplácí majetkové podíly jako akcie nebo opce na akcie), účetnictví specializovaných průmyslů jako software, finanční instituce, pojišťovny, filmový průmysl, ropa, plyn, a jiné těžební průmysly a regulování dodavatelů neskladovatelných výrobků.” (překlad není doslovný)
AICPA si také nemyslí, že tento nedostatek se může napravit tím, že se budou používat US GAAPová pravidla pro tyto průmysly. Důvodem je, že tato pravidla byla vytvořena, aby řešila problémy specifické pro americký trh a nemusí být aplikovatelná v jiných zemích. AICPA však nepovažuje řešení IFRS, kde se mohou použít jiné účetní systémy, než IFRS nebo US GAAP, za přijatelné. Důvod, který uvádí, má podobný charakter jako její dřívější námitky - různé země mají různá pravidla, firmy mohou se stejným ekonomickým případem zacházet podstatně jinými a odlišnými způsoby, aby tak mohly vytvářet uzávěrky, které nejsou srovnatelné (návrhy pro řešení tohoto problému však AICPA nenabízí).
AICPA se také obává, že pokud SEC povolí IFRS, některé americké firmy (protože SEC neuvažuje o tom, že povolí americkým firmám používat IFRS) se přesídlí do ciziny, aby unikly povinnostem spojeným s aplikací US GAAP.
AICPA říká:
”Investoři na kapitálových trzích mají schopnost kompenzovat rizika spojená s případnými informačními nedostatky tím, že budou vyžadovat buď vyšší 'cost of capital premium' [u firem, které IFRS požívají] pokud budou (investoři) považovat IFRS za nedostačující z pohledu průhlednosti a informativnosti ('transparency and disclosure'). Nicméně AcSEC (Accounting Standards Executice Committee) se obává, že některé firmy se rozhodnou, že výhody neprůhlednosti jsou vyšší než penále, které budou muset zaplatit, pokud budou kapitálovým trhům předkládat minimální informace.” (překlad není doslovný)[34]
Tento argument je také pochybný z jiného důvodu. SEC vyžaduje mnohem podrobnější informace od cizích firem, které mají podstatnou část svých obchodních aktivit v Americe, než od těch cizích firem, které pouze v Americe emitují. Tento požadavek se nebude měnit, a tak i když by používaly IFRS, konečná vykazovací povinnost by byla v podstatě stejná.
Co se týká americké velké pětky, tři firmy (Price WaterhouseCoopers: pricewa1.htm, Arthur Andersen: anderse1.htm a Deloitte & Touche Tohmats: deloitt1.htm) poskytly své příspěvky elektronickou formou (bohužel KPMG a Ernst and Young neposkytly své příspěvky elektronicky).
Z těchto třech pouze PricewaterhauseCoopers se staví zásadně proti. AA se také staví proti, nikoliv však tak důrazně jako PwC. Nakonec D&T je názoru toho, že bude dostačující, aby se rozdíly sdělily (v příloze), ale že úprava (reconciliation), která je dnes vyžadována, není nutná.
Co se auditorů z jiných zemí týká, tak se (elektronicky) vyjádřily pouze auditorské komory:
- Institute of Chartered Accountants of Scotland
- Institute of Chartered Accountants in England and Wales
- Institut der Wirtschaftsprüfer in Deutschland
- Institute of Chartered Accountants in Australia
- Financial Reporting Coucil (FRC).
Všechny tyto organizace (kromě FRC) jsou zcela proto, aby SEC povolila IFRS[35].
Přehled některých zajímavějších příspěvků ostatních osob a organizací
Několik organizací a osob (např. David Cairns – bývalý secretary-general IASC, a Federation Bancaire De L‘Union Europeenne – federace 3000 bank v EU, Islandu, Norsku a Švýcarsku) tvrdí, že IFRS jsou na stejné úrovni jako US GAAP. Tyto organizace a osoby však neuvedly žádné přesvědčivé důkazy, aby svá tvrzení doložily[36].
Běžnější je tvrzení těch osob nebo organizací, které podporují IFRS (např. Association for Investment Management and Research, neziskové uskupení 42 000 investičních profesionálů v 95 zemích), že většina standardů je spolehlivá, ale pouze v případě, že jsou rigorózně aplikované.
Podle W. Arnolda (Bundesverband deutscher Banken) jsou IFRS adekvátně aplikována a interpretována v zemi jako je Německo, která vyžaduje, aby se už používala národní pravidla a to buď IFRS nebo US GAAP. Pan Arnold také říká, že IFRS jsou obvykle konzistentně aplikována pouze ve specifické oblasti, ale že na světové úrovni existují podstatné rozdíly.
Je také důležité říci, že pan Arnold je jeden z mála cizinců, který podotkl, že US GAAP byl a stále je tvořen tak, aby řešil problémy, které jsou specifické právě v Americe. Tudíž pan Arnold nepřímo potvrdil tvrzení FASB a AICPA, že než se stanou světové účetní standardy srovnatelné, budou ještě vyžadovat značnou dobu sbližování. Zda povolení či nepovolení IFRS v Americe tempo sbližování urychlí či ne, však nebylo částí jeho úvah.
VNO-NCW (Confederation of Netherlands Industry and Employers) tvrdí, že IFRS jsou rigorózní, ale také uznávají, že existují rozdíly (obzvlášť v oblasti jako je specifický průmysl, kapitalizace vývojových výdajů, odpisové doby pro nehmotný majetek, kapitalizace úroků, opce, akcie aj.). Uznávají však, že IFRS umožňuje víc možností než US GAAP.
Nicméně tvrdí, že i když existuje určitá různorodost při aplikaci IFRSu, tak jsou “silně přesvědčeni”, že IFRSy jsou na rigorózní úrovni a aplikují se konzistentně. Bohužel jediný důkaz, který VNO-NCW předkládá, je příspěvek od Street, Gray and Bryant (který se objevil v International Journal of Accounting vol. 34, no. 1), který říká “úroveň dodržování IFRS u firem, které tvrdí, že dodržují IFRS, je různá a selektivní.”
Profesor Trevor S. Harris (Chair of the Accounting Department, Columbia University) používá jinou argumentaci, aby podpořil IFRS. Argumentuje tím, že neexistují žádné empirické důkazy, které prokazují, že přísná a specifická účetní pravidla vedou k lepším výsledkům, než všeobecná a vágní pravidla. Jako důkaz uvádí studii (Apples to Apples Global Airlines: Flight to Quality, Morgan Stanley Dean Witter, October 13 1998) která se mimo jiné věnovala otázce leasingu u leteckého průmyslu. Tato studie ukázala, že navzdory rozsáhlému a přísnému US GAAP pro leasing, americké letecké společnosti vykazují méně svých pronajatých letadel v majetku než letecké společnosti jakékoliv jiné země světa.
Profesor Harris také však říká, že aby jakýkoliv účetní systém poskytl spolehlivý výsledek, musí existovat dostatečná infrastruktura (účetní: pokyny, interpretace a zvyklosti z praxe a také právní: regulační, organizační, zákony a soudy). Jak jednou takovéto prostředí existuje, tak podle profesora Harrise jakýkoliv účetní systém poskytne rozumné výsledky[37].
Několik respondentů také evidentně vůbec nepochopilo, o co se jedná. Např. na odpověď na otázku 20 (která se ptá, jestli by SEC měla mít právo prověřit auditorské working papers) jeden respondent (DELTA INTERNATIONAL HOLDINGS S.A.) říká:”Asi nechápeme podstatu, ale tato otázka se nám zdá jako totálně irelevantní k debatě, zda se mají uzávěrky vytvořené podle IFRS povolit.”
Jiný respondent (Christelle Martin, viceprezident účetnictví nejmenované francouzské firmy, která chce emitovat v Americe) říká:” . . . přístup k working papers je irelevantní. Jakákoliv snaha od SEC rozšířit svou jurisdikci do suverénních cizích oblastí asi nezvýší přitažlivost amerických kapitálových trhů pro cizince”[38].
Několik osob a organizací (např. Association for Investment Management and Research) argumentuje tím, že dnešní situace – kdy firma musí upravit své domácí standardy k US GAAP – není ideální, protože tyto úpravy neumožní investorům vytvořit skutečně srovnatelné výkazy a tak jim neumožní porovnávat finanční ukazatele firem z různých zemí. Toto je fakt. Úpravy které jsou (SEC) vyžadovány, toto skutečně neumožní.
Jejich závěr, že by SEC měla povolit IAS, aby měli alespoň něco k porovnání, je však nesmyslný.
Pokud investoři budou čelit situaci, kde se používají dva odlišné standardy, konečný výsledek těchto standardů stejně nebude srovnatelný. Co je horší, že pokud SEC povolí oba systémy (bez toho, aby – prostředkem úprav – upozornila na tyto rozdíly) existuje značné riziko, že investoři tyto dva rozdílné systémy budou brát jako srovnatelné, a tak se dopustí chyby. Přinejmenším budou okradeni o prémie, která jim náleží za to, že investovali do firmy, která jim poskytuje účetnictví tvořené podle méně spolehlivých pravidel. Přinejhorším o své investice přijdou, a tyto firmy budou donuceny okolnostmi přiznat nepříjemná fakta, která neprůhledné účetnictví po nějakou dobu vždy umožní skrývat.
Závěrečné slovo autora
Je jasné, že snaha FASB a AICPA (a nakonec i IASB) vytvořit jeden světový účetní systém se rovná snaze vytvořit jednu nadnárodní organizaci, která nebude zodpovědná žádné konkrétní vládě, a která bude rozhodovat o účetních pravidlech na základě technické, a ne politické korektnosti.
Je diskutabilní, zda je právě toto žádoucí.
Faktem však je, že pokud má existovat jeden skutečně funkční světový kapitálový trh, tak je to nevyhnutelné.
Jestli jeden skutečně funkční světový kapitálový trh je žádoucí, je však ještě diskutabilnější.
Mnoho lidí také argumentuje tím, že snaha globalizovat světový kapitál je snaha vnutit anglosaské hodnoty všem zemím světa.
Možná že ano.
Ale fakt je, že finanční trhy – a ekonomické systémy, které tyto finanční trhy umožňují – postavené na těchto hodnotách jsou bez debaty nejefektivnější finanční trhy na světě.
Logicky z toho vyplývá, že ostatní země světa tyto hodnoty buď (v zájmu zajištění ekonomického blahobytu pro své občany) přijmou, nebo (v zájmu zachování vlastní národní identity) nepřijmou.
Cena, kterou národ zaplatí za variantu A, vnucená změna národní identity, je nepříjemná.
Cena, kterou národ zaplatí za variantu B, postupný hospodářský propad a ekonomická irelevace, je však dle mého mínění nepřijatelná.
Poznámky:
Poznámka 1: Na toto téma jsem poprvé napsal článek 17.09.2000 po vydání concept release
(www.sec.gov/rules/concept/34-42430.htm) americké Komise pro cenné papíry na téma mezinárodní účetní standardy. Od té doby (obvykle po mezinárodní konferenci evropské účetní asociace) článek aktualizuji.
Poznámka 2: Konečná ratifikace IFRS (viz: poznámka 8) byla považována za pouhou formalitou, a tak se nedá nazvat významnou událostí.
Poznámka 3: IASC vydal v roce 2000 IAS 39 a tím dokončil tzv. core standards (základní standardy).
Poznámka 4: Protože dokončení základních standardů bylo poslední podmínkou, kterou si
IOSCO (International Organization of Securities Commissions, neboli mezinárodní organizace, sdružující národní komise pro dohled nad kapitálovými trhy) kladla, v roce 2000 IOSCO doporučila všem členským komisím, aby IAS akceptovaly.
Poznámka 5: International Accounting Standards Board, neboli výbor pro mezinárodní účetní standardy.
Poznámka 6: Viz:
europa.eu.int/comm/internal_market/en/company/account/news/6941en.pdf.
Poznámka 7: International Accounting Standards neboli mezinárodní účetní standardy.
Poznámka 8: International Financial Reporting Standards, neboli Mezinárodní Standardy pro Finanční Reportování. Odůvodnění změny z IAS na IFRS jsem na stránkách
IASB nevypátral. Domnívám se, že to bylo pro to, aby IASB zdůraznil, že IFRS nejsou účetní standardy ve smyslu národních účetních standardů. Například české národní standardy kladou důraz na postup a především říkají svým uživatelům jak účtovat. IFRS (podobně jako US GAAP a ostatní GAAPy) kladou důraz na výsledek a říkají svým uživatelům jaké informace mají poskytovat (rozhodnutí o tom, jaký účetní postup se má používat, však ponechávají na individuálním účetní). Dále, národní účetní standardy obvykle slouží dvojitému účelu: 1. poskytují podklady pro sestavení daňového přiznání a 2. poskytují podklady pro sestavení finanční zprávy investorům. IFRS však slouží pouze jednomu účelu: poskytují podklad pro sestavení finanční zprávy kapitálovému trhu. S daněmi nemají nic společného.
Poznámka 9: 6.6.2002 Evropská rada ministrů (Council of Ministers) ratifikovala návrh Evropské komise, podle kterého všechny evropské firmy kotované na burze budou reportovat podle IFRS od roku 2005 (pro firmy, které nyní používají US GAAP, to bude platit od roku 2007). Tento požadavek se bude vztahovat i na kotované české firmy, pokud se Česká republika stane členem EU.
Poznámka 10: Například krach firmy Enron a následující žaloby na firmu Andersen.
Poznámka 11: Na začátku června 2002 navštívil Frits Bolkestein (člen Evropské komise, který má na starosti kapitálové trhy) Spojené státy americké. Cílem jeho návštěvy bylo přesvědčit Američany, že US GAAP nejsou kvalitními standardy, a že by tak měli přejít na IFRS (nebo alespoň umožnit firmám, které používají IFRS, bezbariérový přístup na americké kapitálové trhy). Protože kritika pana Bolkesteina zaměřená na US GAAP byla v posledních několika měsících v tisku dobře zdokumentovaná, představte si moje překvapení, když jsem zjistil, že po tak velice propagovaném setkání, se po panu Bolkesteinovi jakoby slehla zem. Po vyčerpání všech svých obvyklých zdrojů, jsem se nakonec musel obrátit na server EU, kde ke konci jednoho ze svých projevů pan Bolkestein shrnul svou návštěvu USA takto:
„Setkal jsem se se zástupcem ministra financí Kennethem Damem, předsedou SEC Harvey Pittem a vice předsedou federální banky Rogerem Fergusonem. Dohodli jsme se, že diskuse o finančních regulačních záležitostech bude pokračovat …” (
http://europa.eu.int/comm/internal_market/en/speeches/spch-02-249.htm).
Poznámka 12: Toto potvrzování je ve formě tzv. endorsement mechanism
Poznámka 12a: Pokud EU dostane IFRS zdarma, každý jiný je také bude chtít zdarma. Protože IFRS budou (jako každý jiný zákon) k nalezení na internetu, nikdo za ně platit nebude. IASB tak přijde o přímý zdroj financování a bude muset spoléhat na „nepřímé“ dotace od států a příspěvky od firem a účetních organizací. Protože takovéto dary nikdy nepřichází bez háčků, IASB ztratí svou nezávislost.
Poznámka 12b: Toto přesvědčení vyplývá z filozofického hlediska, ze kterého SEC vychází. Z tohoto hlediska politika má jeden cíl, účetnictví má jiný cíl a tyto dva cíle jsou ve své podstatě neslučitelné. Cílem politiky je najít kompromis. Politika existuje pro to, aby stanovila pravidla společenského chování, které vyhoví většině, zatím co nebudou omezovat práva menšiny (nebo jednotlivce, co je na konec nejmenší možná menšina). Účetnictví existuje pro to, aby věrně zobrazilo ekonomickou realitu. Protože ekonomická realita je pouze jedna, žádný kompromis ohledně jejího zobrazení nemůže logicky existovat.
Pravidla US GAAP ohledně opcí na akcie jsou jeden příklad. Ekonomická realita opcí je, že jsou druhem kompenzace zaměstnanců. Veškeré kompenzace zaměstnanců jsou nákladem. Opce na akcie by tak měly být vykázané jako náklad v období, ve kterém jsou vydané. Toto věrné zobrazení ekonomické reality však nevyhovuje určité menšině (vedení firem). Vedení firem (protože to je politicky vlivná menšina) tak donutilo tvůrce účetních pravidel, aby přistoupili na politický kompromis. Tento kompromis zní: opce se nebudou účtovat jako náklady, ale pouze se uvedou v příloze. Výsledek je, že ekonomická realita je zkreslená.
Poznámka 12c: Ing. Ladislav Mejzlík.
Poznámka 13: Následující je editovaná podoba původního článku.
Poznámka 14: IAS 2000 obsahuje tzv. "30 core standards", které dohromady tvoří kompletní účetní systém.
Poznámka 15: Na rozdíl od většiny národních účetních systémů, nemá IFRS za cíl umožnit a usnadnit výběr daní. IFRS má za cíl poskytovat užitečné a spolehlivé informace pro investory na kapitálových trzích. Tento cíl je shodný s cílem US GAAP.
Poznámka 16: IAS sice říká, že je založen na principech, a ne podrobných pravidlech, nicméně, nové vyhlášky a pokyny na jejich implementaci začínají obsahovat specifická pravidla. US GAAP také původně byly založeny na principech, ale postupem času (hlavně proto, že je těžké, aby se autoři placení vedením obhajovali „všeobecnými zásadami“, pokud chtějí prosadit „všeobecně správný“ účetní postup, který se klientovi nezamlouvá) byly doplněny o specifická pravidla. Dá se tak očekávat, že pokud se IFRS budou dál vyvíjet přirozenou cestou, začnou být mnohem podrobnější, než byly doposud.
Poznámka 17: Samozřejmě, že kvůli svému relativnímu mládí (IAS vznikly 29.6.1973) a kvůli roli, kterou mají hrát (systém, který se dá aplikovat ve všech zemích světa) jsou IFRS méně dopracované než US GAAP (který se začal tvořit v roce 1934 a pro pouze jednu zem). Mimo jiné neobsahuje pravidla pro specifická průmyslová odvětví. Jednotlivé standardy jsou často příliš stručné (a někdy i vágní) a nabízí mnoho alternativních postupů, atd. Toto jsou však maličkosti. Pokud porovnáme praktickou aplikaci IFRS / US GAAP s jinými národními systémy, IFRS a US GAAP jsou téměř k nerozeznání.
Největší nedostatek IFRS je ten, že pro něj chybí takové zázemí, o jaké se opírají ostatní účetní systémy. Např. US GAAP není pouze vyhláška vydaná FASB. Je také tvořen dlouholetou praxí a celou škálou interpretací, pokynů a upřesnění od různých jiných orgánů a institucí (mezi jinými EITF, AICPA a SEC). A to všechno je podpořené funkční infrastrukturou, která nezáleží pouze na činnostech vládního regulačního orgánu, ale na efektivním soudním a právním systému, který má možnost čerpat z precedentů, které se sbíraly mnoho století.
Poznámka 18: SEC dnes umožňuje firmám, které používají IAS (nebo jiné účetní standardy) vstup na americký kapitálový trh, ale klade si za podmínku tvorbu úprav (reconciliation). V těchto úpravách se vysvětlují vybrané rozdíly mezi US GAAP a systémem, který firmy používají. Cizí firmy mají samozřejmě také možnost rovnou vést své účetnictví podle US GAAP. V tomto případě SEC žádné úpravy nevyžaduje.
Poznámka 19: SEC je člen IOSCO a tak se má (ale nemusí) řídit jeho doporučeními. SEC tak akceptuje IFRS (od cizích firem), ale zároveň vyžaduje od těchto firem, aby poskytly srovnání s US GAAP. Protože doporučení (viz: www.iosco.org/resolutions/resolutions-document47.html) toto nezakazuje, tento požadavek SEC je v souladu s doporučením IOSCO.
Poznámka 20: Protože IOSCO může pouze doporučovat (nemá však žádné výkonné pravomoci), je jejich doporučení sice hezké, ale z praktického hlediska nic moc neznamená. Z tohoto důvodu zde nebude jeho obsah podrobněji komentován.
Poznámka 21: Komuniké sice říká, že úkolem "endorsement mechanism" nebude přeformulování či nahrazení IFRS. Na druhé straně bude sloužit k tomu, aby "intervenoval" při tvorbě standardů, které nejsou (z politického hlediska) přijatelné pro jednotlivé země EU.
Ve svém clánku ("Political" lobbying on proposed standards: A challenge to the IASB; Accounting Horizons; March 2002) profesor Stephen Zeff (Rice University) popisuje "endorsement mechanism" približne takto:
Jako soucást schvalovacího mechanismu se vytvorila skupina, která je známá pod názvem EFRAG (European Financial Reporting Advisory Group, Rada pro evropské financní reportování). EFRAG je nevládní organizace, která má posoudit individuální IFRS. Pro tento úkol EFRAG vytvorila pracovní skupinu TEG (Technical Expert Group, Skupina technických expertu). TEG bude posuzovat individuální IFRS a radit Evropské komisi ohledne toho, zda jsou tyto standardy vhodné pro Evropskou unii. Konecné rozhodnutí, zda individuální standardy budou ci nebudou platné pro evropské firmy, však bude záležet na ARC (Accounting Regulatory Committee, Úcetní regulacní komise). Této komisi bude predsedat Evropská komise a jejími cleny budou reprezentanti individuálních zemí EU. ARC bude operovat na politické úrovni podle pravidel EU pro regulacní orgány. Momentálne není jasné, zda se tyto dve komise budou snažit politicky ovlivnovat tvorbu jednotlivých standardu vydávaných IASB.
Poznámka: pokud IASB bude schopen zachovat svou politickou nezávislost, je pravdepodobné, že SEC do budoucna umožní firmám, které používají IFRS, bezbariérový prístup na americké kapitálové trhy. Pokud vzniknou dva druhy IFRS: všeobecné IFRS a IFRS schválené ARC, SEC jiste bude uznávat pouze všeobecné IFRS. V každém prípade však, než SEC IFRS prijme, bude od IASB ocekávat, že odstraní sporná alternativní rešení a poskytne mnohem podrobnejší sadu interpretací ohledne správné aplikace IFRS. Jednou jak se toto stane, IFRS a US GAAP budou navzájem promenitelné, a de facto vznikne skutecný svetový úcetní standard.
Kdy tento okamžik nastane, si nikdo netroufne (verejne) ríci, a odhady se ruzní od dvou do dvaceti let. Osobne bych ocekával, že to nastane, pokud se evropský kapitálový trh stane významnou konkurencí americkému. V tomto momentu SEC bude muset zvážit, zda firmám umožní používat IFRS, nebo zda bude tolerovat jejich odchod do ciziny. O tom, že nekdy v budoucnu se evropský kapitálový trh stane vážnou konkurencí americkému, nemám pochyb. Kdy by to mohlo nastat, si však momentálne netroufám odhadnout.
Poznámka 22: Přece jenom, americké kapitálové trhy dnes představují přibližně půlku celkové světové tržní kapitalizace. To, že cizinci investují do Ameriky znamená, že "cost of capital" pro americké firmy je nízký, a tak že americké firmy mohou růst v Americe do té doby, než se stanou opravdu veliké a jsou schopny převzít firmy v zemi těch cizinců, kteří jejich růst financovali.
Poznámka 23: SEC, podle zákona, má (a vždy měla) právo tvořit americké účetnictví. Toto právo doposud nikdy nevyužila a vždy ponechala tvorbu účetních pravidel v soukromých rukou. I v těch případech, kdy SEC standardy US GAAP interpretuje, dělá to tak, aby pravidla nezměnila (pouze upřesnila). Samozřejmě pokud SEC něco doporučí, tak je vyslechnuta. Na druhé straně, pokud to, co chce, se nezdá tvůrcům US GAAP jako moudré (např. nedávno SEC chtěla, aby se změnila pravidla ohledně "in-process research and development"), tak to neudělají (FASB prohlásil, že situaci zvážil, ale že dané problémy se mu zdají být v pořádku a odmítl je změnit).
Poznámka 24: Nyní nikdo nezná skutečnou odpověď na tuto otázku. Dokonce ani SEC, protože je povinna provádět změny teprve po tzv. "due process" a musí brát na vědomí přání (odborné) veřejnosti. Toto přání, alespoň co se Ameriky týká, je především odmítavé (viz. část třetí tohoto článku). Tudíž i kdyby IFRS chtěla přijmout s tím, že do něj bude zasahovat, její rozhodnutí by bylo napadnutelné.
Poznámka 25: Toto je podobné zákonu, který dnes platí v Německu, kde se také od firem vyžaduje buď IFRS či US GAAP.
Poznámka 26: SEC zatím nezveřejnila, kolik lidí a organizací celkem odpovědělo na “concept release 34-42430”, ale elektronicky se jich vyjádřilo 44. Pro porovnání, pouze 15 subjektů (z nichž 8 elektronicky) zareagovalo na podobnou výzvu ohledně International Disclosure Standards (mezinárodní standardy pro sdělování informací). Jinak řečeno, “concept release 34-42430” sklidil skutečně velkou odezvu.
Poznámka 27: FASB je výbor, který má konečnou zodpovědnost za tvorbu US GAAP tím, že mimo jiné, vydává Statements of Financial Accounting Standards (základní vyhlášky US GAAP). AICPA je Americká auditorská komora a má konečnou zodpovědnost za aplikace US GAAP, tím, že licencuje a dohlíží na auditory. AICPA také doplňuje a interpretuje pravidla vydání FASB. AICPA formou svých Statements of Position také dává pokyny svým členům jak řešit otázky, které ještě nebyly osloveny FASB.
Dodatečná poznámka: Než proberu jejich vyjádření, musím zdůraznit, že tyto dvě organizace jsou nezávisle nevládní a hospodářsky samostatné.
Poznámka 28: I když to vysloveně neříká, FASB naznačuje, že v těch oblastech, kde standardy nejsou dokonalé, firmy budou vybírat z různých národních standardů tak, aby našly postup, který jim co nejvíce vyhovuje.
Poznámka 29: V časopise Business Week (July 10, 2000) je uveden seznam 1.000 největších (podle tržní kapitalizace) firem na světě. Souhrn tržní kapitalizace těchto firem je 23.943 miliardy dolarů. Z nich 484 jsou firmy americké a jejich tržní kapitalizace činí 13.112 miliard dolarů, tedy 55 %. Toto je pouze jeden z příkladů, proč jsou americké kapitálové trhy tak velkým lákadlem pro cizí firmy. Pro srovnání, v nejvyšší tisícovce je 44 francouzských firem o celkové tržní kapitalizaci 1.153.932 milionu dolarů a 35 německých s kapitalizací 896.470 milionu dolarů.
Tudíž možnost zúčastnit se amerických kapitálových trhů je pro všechny firmy světa obrovskou motivací pro používání US GAAP, nebo k tlaku na své vlády, aby jim povolila používat takové účetní systémy, které jim umožní na tyto trhy přístup.
Dodatečná poznámka: SEC dnes povoluje všem firmám bez odhledu na to, jaký účetní systém používají, vstup na americké kapitálové trhy, pokud jejich účetnictví upraví (reconcile) k US GAAP. Faktem ale je, že investoři jsou mnohem přísnější k firmám, které nepoužívají US GAAP jako svůj hlavní systém a buď odmítají kupovat jejich cenné papíry, nebo vyžadují mnohem vyšší prémie než u srovnatelných společností, které US GAAP používají. To je také hlavní důvod, proč cizí firmy jsou tak vehementně pro to, aby SEC povinnost úprav zrušila.
Poznámka 30: A nezapomeňme, že SEC je vládní orgán USA. Tudíž je (byť nepřímo) ovlivňována americkými politickými zájmy.
Poznámka 31: SEC si je toho vědoma. V otázce 20 se tak táže, jak by mohla nejlépe zajistit přístup k “working papers” auditorů v cizích zemích, a zda to je vůbec možné.
Dodatečná poznámka: Zajímavá by byla reakce těch cizích osob, které nejvehementněji prosazovaly IFRS a ještě vehementněji odmítaly to, aby SEC měla právo se podívat do “working papers” jejich auditorů.
Poznámka 32: Pokud se tento argument uzná, logický závěr je, že pokud SEC standardy IFRS přijme (bez toho aby je přijala systémově), míní na sebe (a tudíž na americkou vládu) vzít roli soudce a kata na mezinárodním kapitálovém trhu.
Poznámka 33: Názory AICPA a důkazy, kterými je podporují, najdete pod názvem melanco1.htm na stránkách SEC.
Poznámka 34: Už teď je poměrně běžné, že americké firmy jsou zaregistrovány v jiných zemích. Např. Tyco International Ltd. je zaregistrována na Bermudách, ačkoliv její administrativní sídlo je v Exeteru, New Hampshire. Tyto firmy však používají US GAAP proto, že se chtějí vyhnout úpravám, které by musely provádět, pokud by chtěly používat jiný účetní systém.
Poznámka 35: Pan Lipworth, který odpovídá za FRC se technicky vzato nevyjádřil ani pro ani proti. Jeho příspěvek pouze poukazoval na určité okolnosti a jejich význam a doporučil bych komukoliv, kdo se o tuto problematiku zajímá, aby si tento příspěvek přečetl. Příspěvek najdete pod názvem lipwort1.htm na stránkách SEC.
Poznámka 36: Pan Cairns sice předkládá studii, kterou provedl (The FT International Accounting standards Survey 1999 publikována v Financial Times) jako důkaz, že IFRS jsou kvalitní a rigorózně a konzistentně aplikovány. Následující citace však pochází právě z této studie:
“Existuje podstatná různorodost v přístupu a v úrovni dodržování IFRS u dotázaných firem. Jsou firmy, které dodržují IFRS plně. Jsou firmy, které až na některé výjimky IFRS také dodržují a jsou firmy, které IFRS dodržují pouze v některých případech. I mezi těmito firmami, které tvrdí, že dodržují IFRS plně, existují podstatné nedostatky a jiné formy nedodržování IFRS. Existují prostě firmy, které používají IFRS lite” (odvar z IFRS).” (překlad není doslovný)
V samotné studii pak uvádí, že existovaly vážné nedostatky u 16 ze 70 firem, které se studie zúčastnily a uváděly, že IFRS plně dodržují. K tomuto nedostatku pan Cairns řekl:
“Podstatné nedostatky zahrnovaly nesdělené informace ohledně segmentů, nákladů na prodané výrobky, peněžní závazky a jiné informace ohledně peněžních závazků. Podstatné výjimky v dodržování (IFRS) zahrnovaly neodepisování hmotného a nehmotného majetku, nadbytečné opravné položky nebo jiné závazky a klasifikace mimořádných položek, které nesplňují definici podle IAS 8.” (překlad není doslovný)
Poznámka 37: To, že studie jako ta provedená panem Cairnsem, naznačuje, že takové prostředí neexistuje, však profesora Harrise příliš neznepokojuje.
Poznámka 38: Pan Martin evidentně nepochopil pointu. Role SEC není navýšit přitažlivost amerických kapitálových trhů pro cizince. Role SEC je chránit investory před firmami, kterým evidentně vadí to, že US GAAP je nutí poskytovat průhlednou a spolehlivou informaci těmto investorům.